Praha, Masarykovo nádraží. Na pozemek bylo potřeba dovézt 15 metrů navážky,...

Praha, Masarykovo nádraží. Na pozemek bylo potřeba dovézt 15 metrů navážky, samotná stavba tehdy trvala jen 9 měsíců a pracovalo na ní takřka 4 tisíce dělníků. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Dvě ze tří největších nádraží zůstanou Českým drahám. Kvůli smlouvám

  • 24
Na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) nakonec nepřejdou všechna nádraží v zemi, jak se původně slibovalo. Z převodu za miliardy korun je nakonec vyjmuto celkem 18 stanic včetně dvou ze tří nejpoužívanějších. Čeká se buď na dořešení dlouhodobých smluv, nebo je správci železnice nechtějí.

Vyplývá to ze seznamu patnácti nepřeváděných železničních stanic, které iDNES.cz poskytlo ministerstvo dopravy. Až dosud se mluvilo o tom, že na SŽDC přejdou všechna nádraží. 

Na seznamu nepřeváděných nádraží je Brno a Praha - Masarykova nádraží. Obě jsou po pražském Hlavním nádraží největší podle počtu cestujících v zemi. „V případě Brna a Masarykova nádraží jsou důvodem významné smluvní závazky, které převodu brání,“ vysvětlil mluvčí Českých drah Radek Joklík. 

Nepřeváděné stanice

  • Brno hl. n.
  • Ústí nad Orlicí
  • Praha - Masarykovo nádraží
  • Praha Hlubočepy
  • Roudná nad Lužnicí
  • Dynín - nová výpravní budova        
  • Chotoviny
  • Sudoměřice
  • Strakonice
  • Soběslav
  • Horusice     
  • Vilémov u Kadaně     
  • Hazlov     
  • Teplice
  • Jiříkov
  • Dolní Podluží
  • Březno u Chomutova
  • Kadaň - Prunéřov

Masarykovo nádraží má převzít společnost Masaryk Station Development, ve které má aktuálně většinu společnost Penta. Ta chce využít především přilehlé pozemky pro výstavbu dalšího administrativního komplexu. České dráhy se ale stále nemohou s Pentou domluvit, za jakých podmínek dojde k převodu pozemků.

Brněnské nádraží pronajaly v roce 2008 České dráhy společnosti Brno New Station Development na čtyřicet let. Smlouvy už v minulosti kritizovala dozorčí rada jako nevýhodné, byly uzavřeny ještě v dobách, kdy České dráhy vedl Petr Žaluda. 

Ostatní nádraží jsou spíše okrajová a už nyní nevyužívaná. Zmizeli z nich většinou jak zaměstnanci pro obsluhu dráhy, tak například i čekárny. „Jedná se o majetek, který již neslouží, nebo v blízké budoucnosti sloužit nebude pro potřeby cestujících ani k provozování a obsluze dráhy,“ řekl Joklík.

O transakci se už mluví několik let

Drahám například zůstane staré nádraží v Ústí nad Orlicí, o jehož záchranu vedli aktivisté dlouhodobý boj. Jde také o nádraží, která zaniknou kvůli modernizaci tratě z Prahy do Českých Budějovic a nebudou již potřeba k provozování dráhy. „Takový majetek SŽDC ze zákona koupit nemůže,“ dodal Joklík.

Dráhy počítají s tím, že budovy nabídnou v prodeji, podobně jako další nemovitosti. Jejich rozprodej v minulosti výrazně pomáhal vylepšovat ztrátové hospodaření, většinu nemovitého majetku už ale firma prodala. 

Podle rozhodnutí Evropské komise mohou České dráhy za všechna nádraží dostat 2,9 miliardy korun, aniž by v Bruselu začali zkoumat, zda jde o veřejnou podporu nebo ne. „Může se stát, že České dráhy dostanou nakonec více nad tuto sumu, ale rozdíl mezi tím by podléhal notifikace Evropské komise. Je tedy možné, že by se tyto peníze vyplatily pak až později,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. 

O transakci se mluví několik let, v minulosti dráhy počítaly i s výrazně vyšší částkou za převod. „Hledáme cesty, jak převod provést v druhé polovině roku. Není to pomoc Českým drahám, ale dokončení transformace české železnice,“ dodal.