20 milionů ročně? Znám několik šéfů

Americká poradenská firma Hay Group je specialistou na analýzy platů a odměn šéfů i jejich podřízených. Nedávno podobnou studii dodělala v Česku. V rozhovoru pro MF DNES popsal šéf její české pobočky Petr Kadlec trendy, ke kterým v Česku dochází.

Jak se vyvíjejí platy velkých manažerů v Česku? Odpovídá růst výkonu ekonomiky?
Ano. Obecně se dá říct, že nárůsty platů šéfů v Česku jsou logické. Odvíjí se podle zisku a také závisí na oboru.

U nadnárodních firem mzdy rostly více méně plynule. Běžný je růst asi 4-5 procent ročně, což odpovídá inflaci plus něco málo navrch. Ale hodně to závisí na růstu firmy. Ty extrémy se vyskytují více ve státní sféře, kdežto v soukromé sféře už došlo ke stabilizaci.

Čím si tyto extrémy vysvětlujete?
Ve státních firmách nad šéfem nestojí byznysmen, ale politik. To znamená, že s odměnou šéfa se dá více "hrát". Na vývoj odměn velkých manažerů mají vliv dva faktory: růst mezd a skladba mezd.

A musím říct, že za poslední roky se objevilo několik různých extrémů, které jsou vždy spojené s krátkým úsekem ve firmě. Týká se to například manažerů ve firmě, kterou stát prodává.

Jedná se většinou o státní podnik, který přechází do jiného stavu existence, třeba se privatizuje nebo restrukturalizuje. Ale v oblasti běžného trhu, tj. soukromých firem jsou extrémy spíš výjimkou.

Jak je to s různými obory. Platí stále, že nejvíc berou bankéři?
Ano, stále trvá stav, že v průmyslu jsou platy obecně nižší a bankovnictví je nejlépe placené.

Vysoké mzdy jsou ve farmacii, je to sektor, kde se prodává za vysoké marže a šéfové farmaceutických gigantů mají šanci vydělat si v Česku obrovské peníze, a to přesto, že tady v Česku vlastně nic nevyrábí, s výjimkou Léčiv a Ivaxu. A v tomto oboru jsou významně placeni nejen manažeři, ale například také i asistentky či šéfové prodeje.

Kolik je v Česku lidí, kteří si vydělávají víc než 10 milionů korun ročně, tj. od 10-20 milionů korun?
Platy do 20 milionů korun ročně (když nepočítáme další odměny) tady jsou, ale je jich poměrně málo. Je to často osobní věc, která se tomu člověku podaří vyjednat. Já jich znám tak pět až deset v České republice a celkově to je spíš do desítky lidí.

A 20 milionů je základní plat, takže celkově to může být až 40 milionů korun ročně, ale je tam právě ten významný element zlatého padáku a odměn. Jsou mezi nimi asi tři typy lidí.Zaprvé to jsou vysocí manažeři, kteří mají i bonus a jsou placeni například i v akciích.

Zadruhé šéfové státních firem, ti mohou mít třeba i menší plat, ale zase mají obrovské zlaté padáky a kdyby se to rozpočítalo, s tím, že smlouvu mají třeba na 3 roky, tak budou brát ještě více než ta první skupina. Protože ti si často vydělávají víc než i ti známí top manažeři včetně těch zahraničních.

Zatřetí jsou to manažeři, kteří jsou zároveň i spolumajiteli. Tam se to vůbec nedá říct, to porovnání je příliš těžké.

Personalisté také mluví o tom, že hodně rostly platy lidí, kteří jsou ve firmě dvojka či trojka a že ti už teď mají platy v řádu jednotek milionů.
Ano, platů ve výši od tří do pěti až osmi milionů korun už jsou docela běžné, v Česku je i pár stovek lidí, které je mají.

Toho už dosahují kromě jedniček ve firmě také klíčové osoby a vyšší střední management.Například v bankovních sférách je jedním z nejlépe placených lidí dealer. 

Ten má obrovský vliv na obchody a podle toho se odvíjí jeho plat, má často obrovskou komerční moc, musí mít obrovské know-how plus je to i otázka jeho citu a díky tomu dokáže pro firmy přijít s obrovskými penězi. A takoví lidé mají platy v milionech korun ročně plus obrovské bonusy ročně.

A rostou hodně odměny nad rámec samotných platů?
No to je klasická věc právě často u těch státních podniků. Když se tam nepodaří vyjednat pro šéfa vysoký plat, protože to by bylo vidět, tak třeba úplně na konci smlouvy se napíše třeba zlatý padák nebo něco takového které je x milionů, a který souvisí například se změnou vlády.

A toto často nejde přes oficiální místa a ve smlouvě to může být i jako poznámka pod čarou, takže to není tak vidět.

Dalším důvodem pro odměny nad rámec platu je změna managementu. Ta se vyplácí, když firma pociťuje potřebu, aby daný šéf nebo lidi odešli, protože se třeba už nehodí jejich profit, takže se mu vyplatí peníze, aby nekonkuroval a neškodil. Je to čistě pragmatická úvaha, jak lidi přesvědčit, aby pochopili vyhazov.

A také se vyplácí odměny při masivním propouštění, je to i otázka image firmy. A tyto odměny mohou být načasové jako roční či víceleté.

A co se týče například opcí (možnosti koupit akcie firmy, jejichž hodnota stoupá, když se firmě daří a klesá, když se jí nevede), tak tam je to otázka, protože je opce a opce. Tady v Česku to často není skutečnou opcí, ale spíš je to forma daru, protože mají třeba formu garantovaných výnosů.

Jsou ony platové excesy v polostátních firmách doménou Česka?
Existuje to všude, ale už ne tak moc. A se vstupem Česka do Evropské unie se ta špička těch nefér platů posune víc směrem k Bruselu. To znamená, že už to nebudou šéfové místních firem, ale spíš ti blíž k Bruselu.

Ale zároveň z Bruselu čekáme, že přijdou vyšší tlaky k transparentnosti v platech. Takže v tomto by měl být vliv Evropské unie pozitivní.

Protože zatím se to pozitivně řeší spíš v USA, kdežto Evropa je v tomto ještě polofeudální, existují tady ještě vlastně takové manažerské "rody" a je to míň jasné.

Výhoda vstupu do EU je v tom, že bude zlepšovat podnikání a férovost prostředí a tento trend budeme muset sledovat i my, takže i záležitosti kolem platů se budou postupně zlepšovat a zprůhledňovat.