Daňové úlevy pro firmy zavedl Obamův předchůdce George Bush a letos ke konci roku měly skončit. Velmi pravděpodobně se tak nestane a Američanům od ledna nevzrostou daně z příjmu. Ponechají se i další daňové výjimky. Schodky amerických rozpočtů se nicméně zkrátí o stovky miliard dolarů.
Už nyní dluží Spojené státy 14 bilionů dolarů, necelých 45 tisíc dolarů každý Američan, tedy 6,5x více než každý Čech. Republikáni za souhlas se zachováním daňových úlev kývnou na prodloužení podpor v nezaměstnanosti, které Obama žádal. To znamená další růst zadlužování.
Celkem Obamova dohoda s republikány v následujících dvou letech americké rozpočty na příjmové stránce připraví o 900 miliard dolarů, které si USA budou muset půjčit. A to v okamžiku, kdy se obě hlavní americké strany zaklínají snahou krotit deficity.
Spor o daňové úlevy se táhl několik měsíců. Obama požadoval, aby se od ledna již nevztahovaly na nejbohatší Američany. Argumentoval právě zátěží pro státní rozpočet. Republikáni s ním ostře nesouhlasili. Jakékoliv zvyšování daní v hospodářství, jež se mátožně staví na nohy po hluboké recesi, považovali za nesmysl. Po výrazném posílení v listopadových parlamentních volbách nakonec prosadili svou.
Firmám se uleví jen na dva roky
I oni ale museli souhlasit s ústupky. Kromě prodloužení podpory v nezaměstnanosti jde hlavně o to, že se daňové úlevy prodlouží jen o dva roky. Republikáni je původně chtěli prodloužit natrvalo. Bez dohody o daních přitom odmítali na současném posledním zasedání Kongresu ve starém složení jednat o čemkoliv dalším, mimo jiné třeba o ratifikaci nové dohody START o omezení jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem.
"Nepochybuji o tom, že každý v tomto kompromisu najde něco, co se mu nelíbí. Vlastně jsou tam i věci, které se nelíbí mně - zejména prodloužení daňových úlev pro nejbohatší Američany," podotkl Obama. Dodal ale, že nemohl připustit, aby od ledna vzrostly daně střední třídě. Typické americké rodině podle něj hrozil nárůst daní z příjmu o 3 tisíce dolarů (asi 57 tisíc korun).
Republikáni dohodu přivítali. Prodloužení daňových úlev podle nich představuje šanci pro ekonomické oživení a tvorbu pracovních míst v ekonomice. Někteří demokraté ale z toho, že bohatí nadále budou mít nízké daně, příliš nadšení nejsou. Obamu tak čeká ještě hodně přesvědčování.
Lehké to nebude mít ani u části svých příznivců, kteří již nyní podle prvních ohlasů na internetu mají pocit, že prezident v rozporu se svými předvolebními sliby straní bohatým. Téma navíc z americké politické scény jen tak nezmizí. Prodloužení úlev o dva roky znamená, že bude hrát velkou roli i v příští kampani před volbou nového prezidenta a zákonodárců v roce 2012.
Pokud by v USA od ledna vzrostly daně, osobám s nejvyššími příjmy by se zvýšily ze současných 35 procent na 39,6 procenta. Zároveň by vzrostla i daň z dividend a kapitálových výnosů z nynějších 15 na 20 procent. Například lidem s příjmy do 82 tisíc dolarů ročně by pak daň vzrostla z 25 na 28 procent.
