Vitásková současně upozornila, že bude pravděpodobně nutné upravit aktualizovanou státní energetickou koncepci a národní akční plán pro chytré sítě, které již schválila vláda.
PŘEHLED: Obávané nové tarify elektřiny v otázkách a odpovědích |
Změny tarifního systému se týkají takzvaných regulovaných cen. ERÚ je stanovuje každoročně. Zahrnují například platby za přenos a distribuci elektřiny. Vitásková už dřív řekla, že nové tarify, které by měly začít platit od příštího roku, by mohly vydržet deset až patnáct let.
Podle pondělního vyjádření premiéra by změna v platbách elektřiny znamenala zdražení pro víc než 38 procent domácností a 91 procent podnikatelů s malou spotřebou. Návrh je podle něj třeba přepracovat a se změnou není třeba spěchat, měla by jí předcházet rozsáhlá debata (více čtěte zde).
Vitásková v dopise zdůraznila, že nová tarifní struktura byla zpracována v expertním týmu za přímé účasti zástupců ministerstva průmyslu a obchodu. „Již loni v létě jsem si nebyla jista, zda je nová tarifní struktura připravena tak, aby nepoškodila skupiny spotřebitelů, proto jsem si vyžádala oponentní posudky od dvou nezávislých institucí (ČVUT, PMAC). I ti mi doporučili tarifní strukturu co nejdříve zavést,“ napsala Vitásková s tím, že i přes doporučení expertního týmu a oponentních posudku odmítla nové tarify podepsat a nařídila veřejné konzultace.
Motivace šetřit by zmizela
Dopad nových tarifů na náklady domácností si mohou lidé od poloviny ledna spočítat na webu ERÚ. Podle analýzy ministerstva průmyslu, na kterou se premiér odvolává, by nový systém tarifů kromě zdražení elektřiny snížil motivaci šetřit při elektřinou. Kvůli tomu s navrhovanou změnou nesouhlasí ekologové. Kvůli zvýšení nákladů domácností návrh odmítl na začátku února hospodářský výbor Sněmovny, ze stejných důvodů se nelíbí odborům.
Vitásková se s premiérem Sobotkou i ministrem Mládkem dostala do sporu už loni na podzim, kdy její úřad odmítl na rok 2016 vypsat podporu pro obnovitelné zdroje ve výši 42 miliard korun. Podle Vitáskové neměla podpora potřebné schválení z Bruselu. Úřad nakonec ustoupil a zástupce Vitáskové Jan Nehoda před koncem roku cenové rozhodnutí podepsal.
V poslední týdnech se řeší i budoucnost Vitáskové v čele ERÚ kvůli nejasnostem, zda má předsedkyně spadat pod zákon o státní službě, či nikoli (více zde). Pokud by Vitásková pod služební zákon přešla, nesměla by kvůli trestním stíháním funkci v čele ERÚ vykonávat. Je totiž aktérkou dvou soudních kauz. Kromě případu kolem dvou solárních elektráren v Chomutově, ve kterém jí v pondělí prvoinstanční soud vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně, je to ještě jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ (více o kauze čtěte zde).
