Odpověď na první dvě otázky je poměrně jednoduchá - spočívá v prosté aritmetice, na třetí se hledá těžko. Většina finančních úředníků neurčitě odpoví, že je pravděpodobnost návštěvy kontrolora velká.
A podle čeho se prověřovaní nebožáci vybírají? Odpověď zase šalamounská: namátkou. Přesto se nejvíce "ohrožené druhy" vystopovat dají. Jsou to ti, kteří mají v daňovém přiznání chyby,a pak také ti, jež mají podezřele vysoké nebo dlouhodobé ztráty. Na všechny,kteří podávají daňová přiznání, se prostě podle úředníků dostat nemůže.
Milena Lexová z královéhradeckého úřadu dokonce potvrdila, že na ty, kteří vyplňují formuláře typu A tedy nepodnikají a mají jen více zaměstnání většinou řada nepřijde,stejně jako na ty,kteří si jen přivydělávají ke své mzdě.
Dodává, že naprostá většina kontrol se zaměřuje na podnikatele. "Podle čeho je vybíráme? To je různé, buď prostě jen namátkou či podle obratu. Nebo také, když podnikatel špatně hospodaří a zjistíme, že je spolumajitelem několika firem. Rovněž podle oborů - prověřujeme třeba hospody," uvádí Lexová.
Na pohostinská zařízení si dávají pozor i na úřadě v Českých Budějovicích. "Když velká restaurace vykazuje pět let ztrátu, je na tom cosi podezřelého," upozorňuje tamní ředitel Jaroslav Novák.
V Ostravě uvedli, že se drží výkladu zákona a kontrolují namátkou všechny, kteří podávají přiznání, zaměstnané s přivýdělky nevyjímaje. Kontrola z finančního úřadu hrozí vždy alespoň tři roky po podání daňového formuláře.
Pokud však berní úřad během této lhůty vyzve dotyčného dopisem například k upřesnění údajů z daňového přiznání, prodlužuje se lhůta o další tři roky, maximálně však na deset let.
Jednoduchý příklad: Podnikatel podal v březnu 1996 přiznání za rok 1995. Od konce roku 1996 začíná běžet tříletá lhůta, končící v roce 1999. Finanční úřad vyzval v roce 1998 podnikatele k vysvětlení čísel, které uvedl na formuláři, a otevřel si tak dveře ke kontrole až do roku 2001.
Muž s měsíční mzdou 12 tisíc korun
(hrubý roční příjem 144 tisíc korun)
- státní pokladně a zdravotní pojišťovně odvede 31 650 korun, tedy 22 % příjmů
- čistý roční příjem 112 350 korun
Muž s měsíční mzdou 12 tisíc korun, se dvěma dětmi a úvěrem ze stavebního spoření s ročním úrokem 9 000 Kč (hrubý roční příjem 144 tisíc korun)
- státní pokladně a zdravotní pojišťovně odvede celkem 23 820 korun, tedy 16,5 % příjmů
- čistý roční příjem 120 180 korun
