Tarify by měly být vodítkem při stanovení odpovídající základní mzdy pro jednotlivé profese. A to nejen v závislosti na vzdělání či praxi zaměstnaného, jako tomu bylo předtím, ale i na složitosti, odpovědnosti či namáhavosti práce.
Takže minimální mzda čtyři tisíce korun by měla příslušet například pomocným dělníkům, ale prodavačka, administrativní pracovník či kvalifikovaný řemeslník by měl mít plat vyšší.
Nová úprava dává zaměstnancům do ruky zbraň. Pokud jim totiž bude zaměstnavatel nabízet méně, než odpovídá jejich místu, mohou se obrátit na pracovní úřad, nebo dokonce k soudu.
Přestože tarify nejsou podle Evy Holánové z ministerstva práce a sociálních věcí postavené na roveň minimální mzdě - to znamená, že zaměstnavatel může stanovit plat nižší, než odpovídá tarifu -, u soudu zřejmě tato skutečnost připíše kladné body žalujícímu zaměstnanci.
Pracovní úřad může navíc "lakomého" podnikatele nejdříve napomenout a za opakované prohřešky uložit pokutu až dvě stě padesát tisíc korun.
Zaměstnanec a "černá" mzda
Než člověk kývne zaměstnavateli na to, že bude naoko pobírat jen minimální mzdu a zbytek - do skutečné ceny jeho práce - mu bude dorovnán z černých fondů, měl by mít jasno v některých skutečnostech
* co přináší zaměstnanci kombinace minimální mzdy a "černých" odměn
- vyšší měsíční výdělek, neboť "černé" odměny dostává čisté na ruku, zaměstnavatel je nezdaňuje, ani z nich neplatí sociální a zdravotní pojistné
- sociální dávky: pokud rodina, případně jednotlivec žádá o výpomoc státu, posuzuje se její oficiální příjem a v takovém případě platí čím méně, tím lépe
* jaká rizika hrozí zaměstnanci, který pobírá minimální mzdu a "černé" odměny
- všechny zákonné dávky budou velmi nízké: například náhrada za dovolenou včetně mateřské, nemocenská, náhrada při pracovním úrazu či podpora v nezaměstnanosti se vypočítávají z oficiálního platu uvedeného na platovém výměru, pokud zaměstnanec pobírá nejmenší možnou mzdu, musí počítat s nejnižšími možnými dávkami
- nízký důchod: na tomto způsobu vyplácení mzdy mohou tratit i lidé, kteří se chystají do důchodu
- na "černé" peníze neexistuje právní nárok: pokud zaměstnavatel poruší úmluvu a rozhodne se černé odměny nevyplácet nebo je vyplácí nepravidelně, nemůže pracovník prakticky nic dělat, nemá v ruce žádnou smlouvu a se svým tvrzením by neobstál, pokud by si nenašel věrohodné svědky, ani u soudu
Zaměstnavatel a "černá" mzda
* co přináší zaměstnavateli vyplácení "černých" odměn
- ušetří zálohy na daně odváděné za zaměstnance, sociální a zdravotní pojistné
- může zaplatit zaměstnance, na které by jinak "neměl"
* co hrozí zaměstnavateli, který vyplácí "černé" odměny
- jde o trestný čin krácení daně: pokud podnikatel zaměstnance nevyplácí z již zdaněných peněz, tedy prakticky "ze svého", ale z peněz nezdaněných, mohl by mít oplétačky s finančním úřadem a skončit dokonce ve vězení. Odpovědnost za odvod daně nese plně zaměstnavatel
- jde o podvod, protože zaměstnavatel neplatí za své pracovníky řádně sociální a zdravotní pojistné
- plat by měl odpovídat mzdovým tarifům, jinak podnikateli hrozí, že se bude pracovník soudit, a pokud ho navíc "udá" úřadu práce, může dostat i pokutu, a to až do výše 250 tisíc korun
Minimální mzda platná od 1. 1. 2000
* hodinová - 22,30 koruny za každou započatou hodinu odpracovanou v rámci stanovené pracovní doby
* měsíční - 4000 korun při pracovním týdnu 42,5 hodiny
* pro mladistvého zaměstnance 80 procent z uvedených částek
* pro zaměstnance pobírajícího částečný invalidní důchod 75 procent
* pro zaměstnance, který pobírá plný invalidní důchod, nebo plně invalidního mladistvého, který nepobírá plný invalidní důchod, 50 procent
* pro zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to pouze po dobu šesti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, 90 procent
Minimální mzda činí čtyři tisíce korun hrubého měsíčně, a to za 42,5 hodiny práce v jednom týdnu. Zaměstnavatel nesmí nabídnout pracovníkovi za stejný čas méně peněz. Porušil by tak zákon, a to i přesto, že by se dohodli písemně ve smlouvě. Zaměstnanec by se mohl soudit a vyhrál by.
Pramen: mininisterstvo práce a sociálních věcí
Minimální mzdové tarify
tarifní minimální mzdový tarif
stupeň Kč/hodina Kč/měsíc
1 22,30 4000
2 23,20 4150
3 24,30 4350
4 25,70 4600
5 27,30 4900
6 39,30 5250
7 31,50 5650
8 34,00 6100
9 36,80 6600
10 40,20 7200
11 44,60 8000
12 50,20 9000
Pramen: mininisterstvo práce a sociálních věcí
Jak se projeví nízká mzda v podpoře v nezaměstnanosti
1. ZAMĚSTNANEC, který pobíral čistou mzdu 4000 korun plus "černé" odměny 6000 korun
podpora 2000 korun měsíčně
2. ZAMĚSTNANEC, který pobíral od roku 1991 měsíčně mzdu 5000 až 10 000 korun
důchod 5000 korun měsíčně
Jak se projeví nízká mzda ve starobním důchodu
1. ZAMĚSTNANEC, který pobíral od roku 1991 minimální mzdu 2000 až 4000 korun (podle roku) plus "černé" odměny
důchod 2944 korun měsíčně
2. ZAMĚSTNANEC, který pobíral čistou mzdu 10 000 korun
podpora 7258 korun měsíčně
Poznámka: v případě podpory se nepočítá s rekvalifikací
Poznámka: po dobu, ze které se vypočítává důchod, tedy od roku 1986, nebyli zaměstnanci nemocní, do důchodu odcházejí v řádném termínu s potřebným počtem odpracovaných let, 1. zaměstnanec pobíral mzdu (rok/měsíční mzda v Kč): 1986/3200, 1987/3200, 1988/3400, 1989/3400, 1990/4000, 1991/2000, 1992/2200, 1993/2200, 1994/2200, 1995/2200,1996/2500, 1997/2500, 1998/2650, 1999 od ledna do června/ 3250, 1999 od července do prosince/3600, 2000 (leden)/4000, 2. zaměstnanec pobíral mzdu (rok/měsíční mzda v Kč): 1986/3200, 1987/3200, 1988/3400, 1989/3400, 1990/5000, 1991/6000, 1992/6500, 1993/7200, 1994/7600, 1995/8000, 1996/8500, 1997/9000, 1998/10 000, 1999/10 000, 2000 (leden)/10 000,
