"Pořád jsem vyplnění kuponové knížky odkládala, vůbec jsem netušila, co zaškrtnout," říká. Nakonec se s tím vypořádala originálně - uvařila si kávu a v dlouhém telefonickém hovoru konzultovala nabídku s kamarádkou.
Ta na tom byla podobně, ale alespoň už měla vyplněné záhlaví kuponové knížky, takže s tím mohla Haně Benešové poradit.
"Vybíraly jsme zásadně jen podle jmen podniků a zaškrtávaly jen taková, která se nám líbila a jejich obor činnosti nám byl sympatický. Pamatuji se, že jsme takhle usilovaly o akcie Mila Olomouc a InterContinentalu. Byly jsme hodně naivní - už jsme se viděly, jak jako akcionářky ovlivňujeme chod hotelu," vzpomíná Hana Benešová.
Podobné nápady mělo zřejmě víc lidí, a tak několik pokusů skončilo neúspěšně. "Asi po třech kolech mě to přestalo úplně bavit kamarádka mi poradila, ať zkusím koupit třeba akcie Fasádostavu, že o ně není zájem a mohla bych uspět. Docela se mi to líbilo, vzpomněla jsem si na tatínka, celý život pracoval ve stavebnictví, a akcie jsem si objednala," říká Hana Benešová.
Za svých tisíc korun získala nakonec řadu levných akcií, mezi nimi byla téměř stovka akcií Fasádostavu.
"Jakmile jsme udala všechny body, privatizace pro mě na dlouhou dobu skončila. Vůbec mě nezajímala situace na burze, nesledovala jsem změny kursů. Na akcie jsem si vzpomněla, až když jsem dávala dohromady peníze na nákup nového auta. Pohled do novin mě zcela ohromil - akcie se prodávaly skoro za tisíc korun," vzpomíná Hana Benešová.
Nechala si od přítelkyně vyložit, jak má postupovat a akcie přes RM-Systém za devadesát sedm tisíc korun prodala.
"Udělala jsem to v brzy, jejich cena pak ještě stoupala, ale stejně - byla to pro mě největší finanční výhra v životě," uzavírá Hana Benešová.
