Piva rozdílné chuti i kvality

Když redakce před časem testovala ležáky známých značek, nebyly mezi nimi velké rozdíly. Všechny chutnaly dobře. Ale stejně. LEŽÁKY Z MALÝCH PIVOVARŮ se mezi sebou liší víc. Jaká jsou piva, která se vaří ve starých historických pivovarech?

V Česku se pivo vaří v dvaapadesáti průmyslových pivovarech, jen sedmnáct z nich jsou velké podniky, které ročně vyrobí víc než 200 000 hektolitrů. Většina z 330 značek, mezi nimiž si může tuzemský pivař vybírat, tedy pochází z malých regionálních pivovarů, které často zásobují jen okolí svého pivovarského komína. Jaká jsou piva, která se vaří ve starých historických pivovarech mnohdy na zařízeních, jež už leccos pamatují? Na to měl dát odpověď test čtyřiadvaceti regionálních ležáků.

Co přinesl? Především pestřejší výsledky než u piv z velkých pivovarů, která MF DNES testovala před několika měsíci (12. února). A potvrzení, že i malé pivovary dovedou vyrobit výborná piva, která mohou chutí i kvalitou konkurovat produktům velkých pivovarů, vybavených nejmodernější technologií a financemi mezinárodních pivovarnických gigantů. Ale na druhé straně také pivo "příšerné, kyselé, nepitelné", jak se vyjádřili hodnotitelé po degustaci o několika značkách, jež skončily na konci

Vítěz testu

Hořký Svijanský Rytíř získal v hodnocení chuti stejný počet bodů jako Janáček a Vyškovský Březňák, více degustátorů mu přidělilo v absolutním pořadí první místo.

žebříčku. Nutno zdůraznit, že test, který měl jako obvykle dvě části, jednu v laboratoři a druhou u půllitrů, nesrovnával malá piva s velkými, ale malá mezi sebou.

Výčepní ležáky...

Pět piv skončilo v soutěži chuti s velmi dobrou známkou, šestnáct s průměrnou a pouze tři dopadla velmi špatně (viz podrobné hodnocení na straně E6). Co je však horší: dvě piva ­ českokrumlovský Eggenberg a Podkováň Mladá Boleslav ­ musela být z hodnocení vyřazena, protože nepatří mezi ležáky, ale mezi výčepní piva. Analýzy Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze prokázaly, že mají nižší extrakt mladiny, než kolik má mít ležák (víc než 11 procent).

... a desetistupňová dvanáctka

Podkováň by navíc měl mít na obalu místo dvanáctky desítku. Ležák nemusí být jen dvanáctka, ale i jedenáctka, ale když je označen jako dvanáctka, musí mít extrakt nad dvanáct procent. A to podkováňské pivo zdaleka nemělo. I analýza obsahu

Pivní čísla

- Každý Čech vypije za rok 160 litrů piva
- Vybrat si může z 331 značek
- Pivo vaří 70 pivovarů ­ 49 průmyslových a 21 restauračních
- Loni uvařily celkem 18 177 821 hektolitrů
- Z toho se víc než 89 procent vypilo doma, zbytek byl vyvezen do zahraničí
- 52 procent se prodalo v hospodách, 48 v obchodech jako lahvové
- 62 procent představují piva výčepní, 34 procent ležáky a zbytek tvoří piva speciální, lehká, se sníženým obsahem cukru a nealkoholická

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven

alkoholu potvrdila, že jde o slabší pivo. Místo uvedených pěti objemových procent mělo jen 3,94. Podle jednoho z laborantů v Podkováni zřejmě stočili desítku jako ležák.

Tím však hříchy podkováňského piva neskončily. Další analýza ukázala, že pivo je zakalené. "Neexistuje sice norma, která by stanovila, jakou čirost má pivo mít, ale vyšší hodnoty obecně ukazují na nějakou poruchu kvality," vysvětluje Pavel Čejka z výzkumného ústavu. A hodnota, kterou naměřili v laboratoři, je už hodně vysoká. "Může to být způsobeno špatnou filtrací nebo stárnutím, pivo se může časem začít zakalovat." Jenže pivo bylo analyzováno v době, kdy mělo rozhodně blíž k datu výroby než ke konci záruky.

Každému chutná něco jiného

Není divu, že Podkováň propadl i u poroty. "Prázdné, bez řízu, zákal," objevilo se v protokolech degustátorů. I když se hodnocení jednotlivých piv lišila, na nejhorší trojici se shodli všichni: Poutník z Pelhřimova, již zmíněný podkováňský falešný ležák a Zlatovar z Opavy.

Které ležáky z regionálních pivovarů jsou nejlepší? A kdo se stal mezi nimi absolutním vítězem? Podívejte se jak dopadl test - zde.