Keř rooibos roste v Jižní Africe, lístky této byliny se začaly do Evropy dovážet už před více než sto lety a postupem času si nápoj získal mnohé příznivce.
Nápoj, který se z této byliny připravuje, je velmi podobný čaji a pro mnoho lidí má velkou výhodu: neobsahuje totiž kofein. Mohou ho tedy bezstarostně pít i malé děti a všichni, kteří kofein ze zdravotních nebo třeba i náboženských důvodů odmítají. Obsahuje vysoké množství minerálů, působí proti bolesti hlavy, tlumí napětí, dobře se po něm usíná a podporuje hubnutí.
Honeybush (čte se honejbuš), medový keř je divoce rostoucí, neprávem opomíjený bratr rooibosu. Roste ve vysokých polohách Jižní Afriky, je citlivý na případné využívání chemických hnojiv, proto je čaj z něj vyrobený stoprocentně přírodní. Je sladší, má medovou chuť a účinky na zdraví podobné jako rooibos.
Maté je nejoblíbenější nápoj Jižní Ameriky, říká se mu "zelené zlato indiánů". Pěstuje se v Argentině, Brazílii, Chile, Paraguayi a v Uruguayi. Maté obsahuje kofein, který v kombinaci s dalšími látkami povzbuzuje organismus více než káva nebo pravý čaj. Nechybějí mu ani mnohé vitaminy a minerální látky. Jeho pití působí močopudně, podporuje trávení a pomáhá odbourávat tuky v těle.
Čaj lapacho (čte se lapašo) je přírodní produkt z vnitřní kůry stromu lapacho. Roste v Jižní a Střední Americe. V Brazílii je přirovnáván k božskému pokrmu, který léčí nejen pitím, ale i zábaly.
Čistí organismus, posiluje srdce a krevní oběh, mírní bolest, podporuje zdravý spánek. Čaj se pije vlažný až chladný, chuť by měla být po vanilce a trochu kouřová. Pokud čaj chutná hořce, je příliš silný.
Ovocné nejsou čaje
Přestože se hovoří o čaji, nemá s ním nic společného. Základ nápoje netvoří listy čajovníku, ale sušené lístky, květy či plody různých druhů ovoce a jiných bylin. Nejčastěji to bývají ibišek, šípek, pomerančová kůra a jablko.
Ibišek se do nápojů přidává pro svoji charakteristickou červenou barvu a nakyslou chuť, šípek pro značné množství vitaminu C, pomerančová kůra dodává jemně hořkou příchuť. Jablko neovlivní barvu nápoje, zato jej osladí, a vyrovná tak nakyslou chuť ibišku.
Ovocné čaje jsou vhodné pro každého, především pro děti. Protože neobsahují kofein, lze je pít bez omezení. Jsou velmi oblíbené, ideálně hasí žízeň, osvěží, a bývá v nich vitamin C, mohou se pít za tepla i za studena.
Připravují se velmi jednoduše: jedna čajová lžička směsi nebo jeden nálevový sáček na šálek se zalije vroucí vodou a nechá osm až deset minut louhovat. Je možné jej osladit cukrem nebo medem, hodí se výborně také k přípravě různých míchaných nápojů v kombinaci s ovocnými šťávami nebo alkoholem, v horkých letních dnech i k výrobě ledového čaje.
Sáčkový či lisovaný?
U nás je nejrozšířenější sáčkovaný čaj, který vznikl téměř před sto lety v Americe. Jistý obchodník si všiml, že po třídění čajových lístků zůstává na dně síta prach a malé úlomky, které se vyhazují.
Zkusil prach zabalit do sáčků z hedvábí. Zjistil, že čaj nepronikne ze sáčku do nápoje, nápoj je chutný, vždyť je ze stejné rostliny jako větší lístky, navíc je jeho příprava rychlá a snadná. Hedvábí pak bylo nahrazeno gázou a posléze papírem.
Sypaný čaj se dělí do tříd podle velikosti lístků. Největší lístky jsou nejkvalitnější.
Instantní čaj neboli čaj z granulí vzniká spařením lístků čaje, aby se vylouhovaly vonné látky. Poté se lístky vyhodí a tekutina se zpracovává na pevné, suché granule odpařením vody, zmrazením nebo filtrací přes membrány.
Lisovaný čaj vzniká tak, že se zelené lístky nejdříve napaří, pak se lisují do různých tvarů (koláčky, mističky, hnízda a kuličky) a nechají vysušit. Nejčastěji se lisuje čaj Pu-erh, který proslul i příznivými účinky na zdraví.
Údajně zlepšuje zažívání, pomáhá při poruchách trávení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a posiluje imunitu organismu. Na jeden šálek se dávají maximálně tři gramy čaje, zalévá se vroucí vodou a nechává se louhovat dvě až pět minut. Jeho nálev má tmavě hnědou barvu, zemitou až kouřovou chuť a zatuchlou vůni.
