Kabinet počítá se vstupem do unie v roce 2003 a do té doby podle Mládka postačí držet inflaci pod deseti procenty. To je skoro čtyřikrát rychlejší tempo inflace než dnes - v březnu se ceny meziročně zvedly o 2,5 procenta.
Strategii začal za Tošovského vlády připravovat nynější viceguvernér ČNB Oldřich Dědek.
Podle Mládka se současný dokument liší od Dědkova hlavně obráceným pořadím priorit - tedy upřednostněním růstu před inflací. To je jedna z věcí, které komplikují dohodu mezi vládou a centrální bankou. "My vidíme stabilní cenovou hladinu jako základ pro nastartování ekonomického růstu. I nám na oživení hospodářství záleží, nesmí ale jít o růst, který v ekonomice vyvolá další nerovnováhy," uvedl mluvčí centrální banky Martin Švehla. Rostoucí inflace by podle něho mohla nastartování udržitelného růstu naopak zkomplikovat.
Pro letošní rok si národní banka stanovila za cíl udržet inflaci mezi čtyřmi a pěti procenty.
Vládní hospodářská strategie by měla být Evropské komisi předložena do léta, kdy se v Bruselu začne pracovat na novém hodnocení kandidátských zemí.
"Absence střednědobé strategie, která by vládě sloužila jako východisko pro dílčí kroky, je nám vytýkána už tři či čtyři roky. Určitě je to jedna z věcí, kterou druhá strana sleduje," říká náměstek ministra zahraničí a hlavní vyjednavač s Bruselem Pavel Telička. Pokud by vláda měla podporu národní banky i opozice, bylo by to podle Teličky plus navíc.
Mertlíkův tým mluví o nutnosti dosáhnout o dva až tři procentní body rychlejšího růstu než Evropská unie. Tam se loni hrubý domácí produkt zvýšil o 2,8 procenta, výkon české ekonomiky hospodářství se naopak snížil o 2,7 procenta. Miloš Zeman při nástupu do vlády slíbil, že se obnoví ekonomický růst do dvou let.
Mertlíkův tým načrtl dva scénáře. První z nich počítá s rychlejším růstem, nižší nezaměstnaností, ale vyšší inflací. Druhý hovoří o výraznějším snižování inflace, ale recese by se překonávala pomaleji a zaostávání za unií by podle dokumentu přetrvávalo.
Nynější hospodářská strategie se liší od předchozích podobných dokumentů také další významnou věcí - nepočítá s povinným spořením u penzijních fondů. "Kdo to prosazuje při dnešní nedostatečné vymahatelnosti práva, je neodpovědný. Nechceme žádný podobný experiment typu kuponová privatizace," zdůraznil Mládek.
Strategii začal za Tošovského vlády připravovat nynější viceguvernér ČNB Oldřich Dědek.
Podle Mládka se současný dokument liší od Dědkova hlavně obráceným pořadím priorit - tedy upřednostněním růstu před inflací. To je jedna z věcí, které komplikují dohodu mezi vládou a centrální bankou. "My vidíme stabilní cenovou hladinu jako základ pro nastartování ekonomického růstu. I nám na oživení hospodářství záleží, nesmí ale jít o růst, který v ekonomice vyvolá další nerovnováhy," uvedl mluvčí centrální banky Martin Švehla. Rostoucí inflace by podle něho mohla nastartování udržitelného růstu naopak zkomplikovat.
Pro letošní rok si národní banka stanovila za cíl udržet inflaci mezi čtyřmi a pěti procenty.
Vládní hospodářská strategie by měla být Evropské komisi předložena do léta, kdy se v Bruselu začne pracovat na novém hodnocení kandidátských zemí.
"Absence střednědobé strategie, která by vládě sloužila jako východisko pro dílčí kroky, je nám vytýkána už tři či čtyři roky. Určitě je to jedna z věcí, kterou druhá strana sleduje," říká náměstek ministra zahraničí a hlavní vyjednavač s Bruselem Pavel Telička. Pokud by vláda měla podporu národní banky i opozice, bylo by to podle Teličky plus navíc.
Mertlíkův tým mluví o nutnosti dosáhnout o dva až tři procentní body rychlejšího růstu než Evropská unie. Tam se loni hrubý domácí produkt zvýšil o 2,8 procenta, výkon české ekonomiky hospodářství se naopak snížil o 2,7 procenta. Miloš Zeman při nástupu do vlády slíbil, že se obnoví ekonomický růst do dvou let.
Mertlíkův tým načrtl dva scénáře. První z nich počítá s rychlejším růstem, nižší nezaměstnaností, ale vyšší inflací. Druhý hovoří o výraznějším snižování inflace, ale recese by se překonávala pomaleji a zaostávání za unií by podle dokumentu přetrvávalo.
Nynější hospodářská strategie se liší od předchozích podobných dokumentů také další významnou věcí - nepočítá s povinným spořením u penzijních fondů. "Kdo to prosazuje při dnešní nedostatečné vymahatelnosti práva, je neodpovědný. Nechceme žádný podobný experiment typu kuponová privatizace," zdůraznil Mládek.
