Zpráva o vývoji inflace a její pravidelné zveřejňování je jedním z prvků metody cílování inflace, kterou provádí centrální banka. Dalším významným prvkem je zveřejňování očekávaných hodnot na další období.
Meziroční čistá inflace dosáhla v březnu hodnoty - 0,4 procenta, což bylo o 2,1 procenta méně než v prosinci 1998. V důsledku příznivého vývoje čisté inflace a díky nižšímu rozsahu lednového zvýšení regulovaných cen, činila v březnu meziroční hodnota indexu spotřebitelských cen 2,5 procenta, což bylo o 4,3 procenta méně než koncem roku 1998. Míra inflace poklesla z 10,7 procent v prosinci 1998 na 8,2 procenta v březnu 1999.
Na základě těchto výsledků a s přihlédnutím ke změně v protiinflačních trendech očekává centrální banka příští rok v březnu čistou inflaci v rozmezí 3,7 až 6,7 procenta. Velké rozpětí je dáno nejistotou související s možnými změnami kurzu koruny, růstu cen ropy a surovin na světových trzích. Nejistota trvá i v souvislosti s vývojem cen potravin. Ochranářské tendence vlády mohou způsobit vlivný růst cen některých potravin.
Pro letošní rok lze podle vrchního ředitele ČNB Miroslava Hrnčíře "... očekávat stagnaci, popř. mírný pokles ekonomiky, příští rok by se pak měla česká ekonomika dostat na růstovou trajektorii." Pokud nebudou provedeny další transformační změny jako privatizace bank, institucionální změny atd., lze však jen ztěží v následujících letech očekávat růst na úrovni čtyř až pěti procent.
K tomu, aby došlo ke sladění monetární (peněžní) politiky prováděné centrální bankou, tedy Českou národní bankou, s fiskální (rozpočtovou) politikou prováděnou vládou, přispívá podle viceguvernéra ČNB Zdeňka Tůmy i náš vstup do Evropské unie. Do roku 2005, nejdéle však 2007 by mělo dojít ke snížení inflace na 2 procenta, plus mínus procento. "Diskuse, ne spor, s vládou je o tom, jak rychle se tomuto cíli přiblížíme," prohlásil Zdeněk Tůma.
