Princip je jednoduchý. Hledáte-li v reálném světě nějakou organizaci, nebo člověka, obvykle si zjistíte adresu a jdete na příslušné místo s téměř stoprocentní jistotou, že uspějete. Ne tak v kybernetickém světě, jehož uživatelé vědí, že zdaleka ne všechny "vizitky na dveřích" odpovídají jejich skutečným obyvatelům.
Od vzniku Internetu se stal totiž nevítanou tradicí kybernetický squat, neboli zabydlování nebo jen prosté nálepkování prostor, jejichž majitelem by měl být podle názvu někdo jiný. Postup je jednoduchý, protože adresy se prodávají bez ohledu na to, jakou reálnou spojitost mají s kupujícím. Bez problému proto lze sehnat na vlastní "internetové dveře" vizitku hlásající, že máte cosi společného s firmou McDonald's, s americkým viceprezidentem Al Gorem, nebo třeba s papežem.
Ničím neomezené udělování adres mělo jediný, snadno představitelný následek. Okamžitě se objevili spekulanti, kteří skupovali cenné značky a jména v mnoha variacích, a poté je znovu prodávali jejich skutečným vlastníkům, ovšem s mnohonásobným ziskem. Podobné praktiky mají nyní omezit pravidla, která po roční práci zveřejnila specializovaná agentura OSN zabývající se světovým duševním vlastnictvím.
Pravidla byla vypracována na žádost americké administrativy a byla postoupena mezinárodní neziskové organizaci nazvané Internetová společnost pro udělování názvů a čísel (ICANN), která je projedná na svém příštím zasedání 25.května v Berlíně. Podle amerického tisku se v nich doporučuje, aby ICANN vyžadoval před udělením domény podpis dohody, která bude zakazovat zneužívání registrace ke spekulativním účelům a která nařídí soudní řešení případných sporů.
Kritiky znepokojuje však ta část pravidel, která doporučuje, aby ICANN sestavil seznam chráněných značek a dalších slavných nebo světově známých značek, které budou zcela mimo možnost jakékoli registrace. "Problém je v tom, že neexistuje definice světové známé značky," poznamenal k návrhu pravidel Michael Froomkin, profesor práva na Miamské univerzitě. Podle dalších expertů může vypracování seznamu vést k tomu, že se na něj bude snažit dostat kdekdo.
Od vzniku Internetu se stal totiž nevítanou tradicí kybernetický squat, neboli zabydlování nebo jen prosté nálepkování prostor, jejichž majitelem by měl být podle názvu někdo jiný. Postup je jednoduchý, protože adresy se prodávají bez ohledu na to, jakou reálnou spojitost mají s kupujícím. Bez problému proto lze sehnat na vlastní "internetové dveře" vizitku hlásající, že máte cosi společného s firmou McDonald's, s americkým viceprezidentem Al Gorem, nebo třeba s papežem.
Ničím neomezené udělování adres mělo jediný, snadno představitelný následek. Okamžitě se objevili spekulanti, kteří skupovali cenné značky a jména v mnoha variacích, a poté je znovu prodávali jejich skutečným vlastníkům, ovšem s mnohonásobným ziskem. Podobné praktiky mají nyní omezit pravidla, která po roční práci zveřejnila specializovaná agentura OSN zabývající se světovým duševním vlastnictvím.
Pravidla byla vypracována na žádost americké administrativy a byla postoupena mezinárodní neziskové organizaci nazvané Internetová společnost pro udělování názvů a čísel (ICANN), která je projedná na svém příštím zasedání 25.května v Berlíně. Podle amerického tisku se v nich doporučuje, aby ICANN vyžadoval před udělením domény podpis dohody, která bude zakazovat zneužívání registrace ke spekulativním účelům a která nařídí soudní řešení případných sporů.
Kritiky znepokojuje však ta část pravidel, která doporučuje, aby ICANN sestavil seznam chráněných značek a dalších slavných nebo světově známých značek, které budou zcela mimo možnost jakékoli registrace. "Problém je v tom, že neexistuje definice světové známé značky," poznamenal k návrhu pravidel Michael Froomkin, profesor práva na Miamské univerzitě. Podle dalších expertů může vypracování seznamu vést k tomu, že se na něj bude snažit dostat kdekdo.
