Pokusí se tedy vyvolat jednání o paktu sociální stability - to znamená, že odbory přistoupí na mírnější růst mezd proto, aby se podařilo alespoň zčásti zachránit pracovní místa.
"Vnímám, že situace je velmi vážná," říká Špidla, "chystám se přijít s návrhem na sociální pakt. Velmi se o to snažím. Už jsem sondoval půdu, ale jak odbory, tak zaměstnavatelé se zatím k podobné dohodě neměli," dodává ministr.
Odboráři se sice stále domnívají, že to nejsou oni, kdo se má pokoušet zbrzdit neúměrně prudký růst mezd v podnicích. "To je otázka manažerů. Je jejich chyba, pokud podepsali kolektivní smlouvy s takovým růstem, na který nemají. Oni by měli znát ekonomickou realitu své firmy. Pokud však přijdou a jasně řeknou: 'Ano, máme problémy, nemůžeme dodržet, co jsme slíbili', jsme ochotni se o tom bavit," říká místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch.
"Pokud jsou odbory skutečně ochotny jednat, je to velmi dobrý signál," poznamenal Špidla. Také on považuje za ohromnou chybu, že manažeři podniků, které mají obrovské problémy a veškeré plány musely redukovat jen na boj o přežití, podepsali zvýšení mezd, na něž nemají.
"Mám příležitost jednat s mnoha odboráři z podniků, kterým hrozí krach. Většinou jsou mimořádně slušní a chápaví a značně té věci rozumějí. Takže ti, kdo neumějí vyjednat přijatelný růst mezd, jsou šéfové podniků," říká Špidla a dodává, že se pokusí otevřít jednání o tom, aby se alespoň ve firmách, nad nimiž má stát dosud kontrolu, podařilo přizpůsobit růst mezd výkonům.
Sami šéfové problémových podniků se o tom, proč se zavázali k přemrštěným platům, odmítají bavit. Řada z těchto firem přitom již dnes nevyplácí mzdy vůbec či platí lidem jen část platů.
Také ekonomové považují nynější vzestup mezd kulhající za produktivitou za chybu vedení podniků. "Je to krátkozraké. Svědčí to často o tom, že manažeři uvažují o budoucnosti jen ze dne na den. A tlačeni problémy si vůbec neuvědomují, jak je krach blízko. Banky již dnes nepůjčí ani korunu," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.
"Vnímám, že situace je velmi vážná," říká Špidla, "chystám se přijít s návrhem na sociální pakt. Velmi se o to snažím. Už jsem sondoval půdu, ale jak odbory, tak zaměstnavatelé se zatím k podobné dohodě neměli," dodává ministr.
Odboráři se sice stále domnívají, že to nejsou oni, kdo se má pokoušet zbrzdit neúměrně prudký růst mezd v podnicích. "To je otázka manažerů. Je jejich chyba, pokud podepsali kolektivní smlouvy s takovým růstem, na který nemají. Oni by měli znát ekonomickou realitu své firmy. Pokud však přijdou a jasně řeknou: 'Ano, máme problémy, nemůžeme dodržet, co jsme slíbili', jsme ochotni se o tom bavit," říká místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch.
"Pokud jsou odbory skutečně ochotny jednat, je to velmi dobrý signál," poznamenal Špidla. Také on považuje za ohromnou chybu, že manažeři podniků, které mají obrovské problémy a veškeré plány musely redukovat jen na boj o přežití, podepsali zvýšení mezd, na něž nemají.
"Mám příležitost jednat s mnoha odboráři z podniků, kterým hrozí krach. Většinou jsou mimořádně slušní a chápaví a značně té věci rozumějí. Takže ti, kdo neumějí vyjednat přijatelný růst mezd, jsou šéfové podniků," říká Špidla a dodává, že se pokusí otevřít jednání o tom, aby se alespoň ve firmách, nad nimiž má stát dosud kontrolu, podařilo přizpůsobit růst mezd výkonům.
Sami šéfové problémových podniků se o tom, proč se zavázali k přemrštěným platům, odmítají bavit. Řada z těchto firem přitom již dnes nevyplácí mzdy vůbec či platí lidem jen část platů.
Také ekonomové považují nynější vzestup mezd kulhající za produktivitou za chybu vedení podniků. "Je to krátkozraké. Svědčí to často o tom, že manažeři uvažují o budoucnosti jen ze dne na den. A tlačeni problémy si vůbec neuvědomují, jak je krach blízko. Banky již dnes nepůjčí ani korunu," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.
