"Není jasné, zda se má elektronický podpis týkat i jiných než soukromoprávních úkonů,
například úkonů správních nebo trestních," řekl Rouček Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Návrh podle něj neorganicky slučuje správní řízení a rozhodování se smluvními postupy, aniž přesně vymezil, na co se který postup vztahuje.
Ministři kritizovali, že z návrhu není zřejmé postavení úřadu pro elektronické
podpisy i ověřovatele informací. "Podle textu lze usuzovat, že jeho činnost bude podnikáním. Podle notářského řádu je však činnost notáře neslučitelná s jinými výdělečnými aktivitami s výjimkou těch, které zákon vymezuje," prohlásil Rouček.
Podle ministrů z návrhu nevyplývá, jakým postupem se bude vydávat osvědčení: zda na základě smlouvy, nebo zda se na řízení bude vztahovat správní řád, takže by ověřovatel nebyl správním úřadem. Není zřejmé, zda při splnění předepsaných podmínek vzniká
žadateli nárok na vydání osvědčení, jakou formou se osvědčení vydává a zda a jak je možné se domáhat vydání osvědčení v případě, že ověřovatel jeho vydání odmítne.
Návrhu dále vytýkají, že neupravuje proces ověřování elektronického podpisu. Za nejasné ministři považují i některé formulace, například "nezaměnitelný pseudonym" či "zvláštní znaky oprávněné osoby".
Vladimír Mlynář, který je jedním z předkladatelů zákona, ČTK řekl, že námitky ministrů pramení z neporozumění. "Doufám, že Poslanecká sněmovna k návrhu přistoupí zodpovědněji a že u ní zákon nalezne podporu napříč politickým spektrem," dodal.
Co je elektronický podpis
Elektronický podpis má podle jeho tvůrců zjednodušit e-mailovou komunikaci a hlavně umožnit autorizaci dokumentů zaslaných elektronickou poštou. Existence tohoto zákona je důležitá nejen ve vztahu České republice k EU, ale i pro rozvoj elektronického obchodováni u nás. Pod návrhem zákona je podepsána skupina poslanců napříč politickým spektrem: Vladimír Mlynář (US), Ivan Langr (ODS), Stanislav Gross (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Zákon mimo jiné plánuje zřízení Úřadu pro elektronický podpis, který by se měl podléhat Ministerstvu dopravy a spojů. Ministr také jmenuje jeho předsedu. Úřad bude kontroloval celou situaci s elektronickým podpisem a hlavě udílet licence na tzv. “ověřovatele informací.”
Člověk, kterému tento ověřovatel elektronický podpis ověřil, může nyní s úřady komunikovat od psacího stolu. Když pak bude například podávat nějakou žádost na finančním úřadě, může ji napsat ve Wordu, připojit k e-mailu a celý tento dokument zakódovat. Úřednice na finančním úřadu soubor otevře pomocí veřejně dostupných klíčů, ověří si, kdo jí to posílá a s dokumentem začne pracovat, jako by ji tam člověk donesl osobně a podepsal.
Většina odborníku, kteří se k zákonu vyjádřili, vítají vznik tohoto zákona. Například společnost Microsoft ve svém oficiálním stanovisku uvedla, že vítá vznik tohoto zákona a “považuje jej za krok k rozvoji elektronického podpisu u nás.” mnoho z nich však ale kritizuje nejednoznačnost zákona, kde se objevují zcela nové pojmy.
Návrh zákona by měl otevřít cestu pro tzv. e-commerce (elektronické obchodování po internetu), které je u nás stále ještě okrajovou záležitostí. Zatímco ve spojených státe je dnes běžné provádění burzovních obchodů, ale i domácích nákupů běžnou záležitostí, u nás je tato praxe stále ještě vzdálená. Je to zejména nedostupností internetu pro běžné uživatele, kdy díky monopolu SPT Telecom jsou poplatky za telefon při připojení na internet stále ještě vysoké. Na druhou stranu je to také tím, že český právní rámec zatím stále nezná pojem “internet” a zákony nejsou na e-commerce připraveny.
Kritika
Na web stránkách Sdružení pro informační společnost se mezitím rozpoutala diskuse na tímto návrhem zákona. Například Doc. Ing. Jan Staudek z Masarykovy univerzity v Brně v této diskusi zákonu vytýká, že “zákonem se prolíná neporozumění rozdílu mezi nástrojem pro tvorbu elektronického podpisu a vlastním elektronickým podpisem.” Podle něj a ostatních odborníků by tak mohl projí parlamentem zákon, která by nebyl jednoznačný.
Tomáš Martoch, manager e-business společnosti Deloitte a Touche dále na návrhu vadí, že ověřovatelem se může stát firma, která má sídlo v ČR. “Myslíme si, že ve věcí trhu, koho si kdo pro ověření podpisu vyberte a nemá být regulována ze strany státních orgánů,” vyjádřil Martoch se v připomínkách k zákonu na stránkách Sdružení pro informační společnost.
Předkladatelé však aktivity Sdružení pro informační společnost vítají a podle svých slov počítají se zapracováním jejich připomínek do zákona.
