"Je to nesmysl. Cooperman se tam i s ostatními sám hrnul, přitom o rizicích věděl," hájí se Kožený, který se, ač mu zatím obvinění nepřišlo, soudu nebojí.
Skupina amerických investorů, mezi nimiž byl i bývalý senátor George Mitchell či realitní magnát Richard Friedman, vložila prostřednictvím Koženého do ázerbájdžánských privatizačních kuponů zhruba 450 milionů dolarů. Jejich hodnota se však kvůli odložení privatizace od roku 1997 propadla ze 100 na nynějších zhruba 5 dolarů za kupon.
"Na investicích v Ázerbájdžánu jsem sám prodělal, ale nevím, proč bych měl nést větší odpovědnost než jiní za to, že se to nepodařilo," říká Kožený.
Na výsledek ázerbájdžánské investice váže Kožený i vyplacení likvidačního zůstatku (600 korun za akcii) z Harvardského průmyslového holdingu, na který nyní čeká téměř 300 tisíc českých akcionářů. "Zdá se, že se situace zlepšuje, takže by měli být akcionáři holdingu vyplaceni v dohledné době," slibuje Kožený.
Kožený okradl investory, tvrdí Cooperman
Americký finančník a šéf investiční společnosti Omega Advisors Leon Cooperman, který podal minulý pátek na Viktora Koženého žalobu o 126 milionů dolarů, tedy přes 4,5 miliardy korun, obvinil Koženého, že se na investorech zlákaných pohádkovými zisky v ázerbájdžánské privatizaci velmi obohatil.
Kožený prý kupoval privatizační kupony v průměru po 40 centech za kus, ale prodával je investorům po 25 dolarech za kus. To však Kožený odmítá: "Nikdo jej nenutil, aby je kupoval ode mě. Ve skutečnosti je Cooperman a ostatní dostali levněji, protože sám jsem je koupil od ázerbájdžánské vlády po dvaceti šesti dolarech za kus."
Cooperman včera nebyl k zastižení a podle své sekretářky bude tento týden mimo svou kancelář.
Za privatizační kupony chtěl Kožený získat zejména státem vlastněnou naftařskou společnost SOCAR, která má rezervy zhruba osm miliard barelů ropy. Její privatizaci však ázerbájdžánská vláda stejně jako u dalších podniků zatím pozastavila.
Platnost privatizačních kuponů, které od roku 1997 ztratily ze své zhruba stodolarové hodnoty více než 90 procent a nyní se jejich cena pohybuje okolo pěti dolarů, by však měla skončit letos v srpnu.
Investoři, kteří podlehli Koženého slibům, tak celkem přišli asi o 400 milionů dolarů. Kožený, který podle svých slov na odložení privatizace sám ztratil miliony dolarů, se nyní hodlá s ázerbájdžánskou vládou soudit.
"Připravuji žalobu na ázerbájdžánskou vládu, kterou hodlám podat v New Yorku během příštích čtyř až šesti týdnů. V té ji viním z falešných privatizačních příslibů. Těmi do země v minulých letech vlákala stamiliony dolarů od zahraničních investorů," tvrdí Kožený.
První žalobu proti Koženému v souvislosti s nevydařenou privatizací v Ázerbájdžánu podala loni v prosinci společnost Marlwood Commercial - dceřiná firma americké pojišťovnické skupiny AIG, která má pobočky ve 130 zemích světa včetně České republiky.
Společnost Marlwood, údajně registrovaná na britských Panenských ostrovech, požaduje po Koženém 15 milionů dolarů, které vložila do společného podniku v Ázerbájdžánu.
"V případě Marlwood je výrazný posun a londýnský Nejvyšší soud nyní uvažuje o zrušení žaloby Marlwoodu," tvrdí Kožený. Mluvčí newyorské centrály AIG Joe Norton již dříve sdělil, že se k celému případu nebude vyjadřovat.
Kožený navíc již předtím tvrdil, že s firmou Marlwood nemá nic společného. "S Claytonem Luisem, který Marlwood zastupoval, jsem se setkal jen jednou na obědě. Do Ázerbájdžánu je nalákal právě Leon Cooperman," hájí se Kožený.
Finančník věří, že všechno nakonec dobře dopadne, protože si podle něho nemůže ázerbájdžánská vláda dovolit odepsat na sedm milionů kuponových knížek v rukou zahraničních investorů a národa.
Již nyní se však zlepšily vyhlídky na výnosy z další investice, tentokrát v zkrachovalé ruské ropné společnosti Sidanko. "Sidanko se nám podařilo spolu s dalšími zahraničními investory restrukturalizovat. Takže něco musí vyjít - buď Sidanko, nebo Ázerbájdžán," věří Kožený.
