Všichni, kdo o živnostenský list žádají, nesmějí dlužit státu na daních ani být odsouzeni do vězení za úmyslný trestný čin, třeba i dopravní nehodu. Naopak přijít o něj mohou, pokud nebudou platit sociální pojistné.
Řemeslníci, ale ani kadeřnice nebo kosmetičky nedostanou oprávnění podnikat bez několikaleté praxe. Obchodníci jsou povinni vystavit na zboží dražší než dvacet korun účtenku.
Kadeřnice Šárka Tourková ze Soběslavi stihla začít podnikat na poslední chvíli.
"Zkrátili nám desetiměsíční rekvalifikační kurs tak, abychom závěrečnou zkoušku udělali v únoru a stačili požádat o živnostenské oprávnění. Dnes bych ho bez praxe už nedostala," uvedla podnikatelka.
Marině Bulgakové, která v Praze pořádá podobné školení pro maséry, odřekli v únoru z tohoto důvodu všichni zájemci.
Zpřísnění požadavků na praxi živnostníků však uvítal předseda Sdružení podnikatelů v pohostinství Sylvio Spohr: "V našem oboru lze zákazníkovi poškodit i zdraví, praktické zkušenosti jsou potřeba." Za nešťastný naopak označil paragraf o účtenkách. "Zatíží podnikatele časově i finančně. Nejsem si jistý, že zlepší možnost kontroly," míní Sylvio Spohr.
Ředitel odboru živností ministerstva průmyslu a obchodu Petr Kroupa uvedl, že změny v zákoně mají především zlepšit úroveň podnikání, přiblížit ho Evropské unii a lépe uspořádat vztah živnostník úřad, včetně evidence podnikatelů.
Novela zákona však vážně ohrožuje provoz zubních laboratoří, které přestávají být zdravotnickými zařízeními a stávají se živností. K tomu musí, počínaje dneškem, požádat o koncesi. Než ji získají, neměly by vůbec provozovat činnost, jinak riskují pokutu. "Tím nastane chaos a pacienti, kteří čekají na protézy, budou ohroženi," varuje prezident stomatologické komory Jiří Pekárek.
Nový zákon startuje problémy
Co se stane, když dnes obchodník nevypíše na dvacet rohlíků po koruně účtenku?
Podle novely živnostenského zákona, která začíná platit, mu hrozí pokuta až sto tisíc korun. Ovšem ve skutečnosti zřejmě nic. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž uznalo, že v zákoně chybí ustanovení, které by dalo podnikatelům čas přizpůsobit se novému paragrafu, podle kterého jsou povinni vystavit doklad na zboží dražší než dvacet korun.
Obchodníci si stěžují hlavně na to, že mají pokladny, které zákonu nevyhovují, a vypisovat paragony ručně připadá zejména prodejcům potravin nemožné. Ředitel odboru živností ministerstva Petr Kroupa uvedl, že kontroly ze živnostenských úřadů mohou zhruba po dobu jednoho roku postupovat "s rozmyslem" a podnikateli například jen uložit, aby ve lhůtě nedostatky napravil. Zároveň však připustil, že nelze úřady nutit, aby jednaly proti zákonu. Vše tedy záleží na ochotě jednotlivých úředníků "přivřít oči".
"Musíme se držet zákona, ale chceme najít cestu, abychom malé podnikatele neotrávili," říká František Šmejkal z Okresního úřadu v Šumperku. Dodává, že toto ustanovení by mělo chránit spotřebitele, ale také poctivé obchodníky. "Zákon je pro nás svatý a budeme podle něj kontrolovat," uvedla naopak Yvona Matějková, vedoucí živnostenského odboru Prahy 1.
"Myslím, že podnikatelé nemají problém s pokladnami, podle mého jim spíš vadí, že musí účtenky tři roky schovávat a kdykoli při kontrole předložit," uvedla Matějková. Majitel knihkupectví Jan Prchal označil povinnost vydávat doklady za absurdní státní šikanování. "Je to omezování svobody drobných živnostníků, které určitě nepřinese žádné klady," rozhořčil se knihkupec. "Za den je to krabička, ale za rok už celá místnost účtenek, a to je problém," míní majitel kavárny Sylvio Spohr.
Více informací o povinnosti vydávat účtenky najdete příští úterý v příloze Peníze.
