Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor za duben činil 340 tisíc a snížil se tak oproti předcházejícímu měsíci, kdy přírůstek nových míst dosáhl 458 tisíc.
"Jsou to jejich hlavní obavy (pokles nezaměstnanosti a pokračující mzdové tlaky - pozn.), protože jedna z věcí, které se FED nyní již nějakou dobu soustavně obává je napjatost na trhu práce a to, jak ovlivní mzdovou inflaci," řekl o politice Federálního rezervního systému - FED (americká obdoba centrální banky) hlavní ekonom Harrsi Bank/Bank of Montreal Tim O'Neill.
Ukazatel růstu hodinových mezd, který je pozorně sledovaným barometrem mzdové inflace, ve sledovaném měsíci vzrostl na 13,64 dolaru, zatímco v březnu průměrná hodinová mzda činila 13,58 dolaru.
"To podtrhuje to, co si FED a většina lidí myslí - že trh práce je neuvěřitelně pevný a začíná ovlivňovat inflační čísla," řekl ředitel společnosti Jones and Babson Inc. Brian Reynolds.
FED ve snaze ochladit americkou ekonomiku přistoupil ke zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu od loňského června již pětkrát. Obává se totiž toho, aby zaměstnavatelé nebyli nuceni zvyšovat vyplácené mzdy, což by mohlo podnítit inflaci.
Ještě před zveřejněním dubnových čísel však hodně ekonomů očekávalo, že FED na svém příštím zasedání úrokové sazby zvýší agresivněji než předtím - až o půl procentního bodu.
Se současnou mírou nezaměstnanosti, která byla v USA naposledy k vidění v lednu roku 1970, je tento názor ještě pravděpodobnější. Dubnový počet nově vytvořených pracovních míst podpořil především sektor služeb, který se na nových místech podílel 121 tisíci míst.
Následovala oblast obchodu a v něm vytvořených 119 tisíc míst. Nová pracovní místa vytvořená vládou činila 107 tisíc. To však vykompenzoval pokles o 55 tisíc míst ve stavebnickém sektoru a zpracovatelském průmyslu, kde počet míst klesl o 11 tisíc, uvedla agentura Reuters.
