Jiří Křovák z IPB oceňuje růst počtu nových pracovních míst, upozorňuje však na možnost dalšího růstu nezaměstnanosti, až začnou propouštět podniky zapojené do restrukturalizace a podniky s finančními potížemi.
Upozorňuje i na velkou skupinu 100 tisíc lidí, kteří dostávají své mzdy včas, případně vůbec. Tato skrytá nezaměstnanost může podle něho kdykoli přerůst v nezaměstnanost otevřenou.
David Marek z České spořitelny připisuje snížení dubnové nezaměstnanosti sezónním pracem. "V Praze a okolí, kde není zemědělství významným ekonomickým sektorem, se míra nezaměstnanosti příliš nezměnila. Ve většině ostatních regionů došlo k výraznějšímu poklesu míry nezaměstnanosti," říká.
Za dobrý signál považuje pokles nezaměstnanosti v problémových regionech Karviná, Chomutov, Louny, Ostrava a Bruntál. Na Mostecku však nezaměstnanost opět mírně vzrostla (o 0,1 %), což ukazuje na hluboké strukturální problémy tohoto regionu.
V dalších měsících již David Marek očekává růst nezaměstnanosti, zejména díky přílivu absolventů škol na trh práce, i když letos by měl být tento efekt o něco nižší.
Rozšíření řad nezaměstnaných očekává i o zaměstnance restrukturalizovaných společností. Doposud pomalé oživení nebude stačit kompenzovat dopad restrukturalizace na trh práce.
S příznivým dopadem zahraničních investic doporučuje David Marek počítat spíše ve střednědobém horizontu. I z těchto důvodů prognózuje míru nezaměstnanosti na konci roku v rozmezí 10,0 - 10,4 procenta.
Ivo Nejdl z Raifeissenbank přičítá snížení nezaměstnanosti jednak sezónním faktorům, ale i zpomalením tlaku na urychlení restrukturalizace v problémových odvětvích a podnicích.
"Tyto dočasné efekty jsou v letošním roce podpořeny také oživením ekonomiky," říká.
"Přes příznivé výhledy růstu ekonomiky se domníváme, že vlna propouštění v budoucnosti převýší tvorbu nových pracovních míst. K dosažení míry nezaměstnanosti ve výši 11 procent proto nedojde letos ale až příští rok," dodal Ivo Nejdl.
Podle ekonomů z Patria Finance zůstane v letošním roce nezaměstnanost pod 10 procenty. S příchodem nových absolventů škol v létě by měla nezaměstnanost začít zase růst. Pak se ukáže, jak funguje program Ministerstva práce a sociálních věcí na začlenění čerstvých absolventů do pracovního procesu.
Nezaměstnanost bude v letošním roce příznivě ovlivněna podle zprávy Patria Finance silným přílivem zahraničního kapitálu (loni přes 5 miliard, letos ještě více).
Richard Podpiera z Atlantik finanční trhy si všímá nezvykle velkého meziměsíčního poklesu míry nezaměstnanosti z 9,5 na 9 procent. Kromě sezónních faktorů a extrémně dobrého počasí vidí výrazný faktory i v celosvětovém ekonomickém oživení a zahraničních investorech.
Negativním faktorem je stále se odkládající řešení zadlužených velkých firem, které budou muset značnou část zaměstnanců propustit.
"Kdybychom vzali v úvahu údaje odborů, které hovoří o 50 až 100 tisících zaměstnanců, kteří nedostávají mzdu a ve skutečnosti by tak měli být počítáni mezi nezaměstnané, pak je současná míra nezaměstnanosti podhodnocena o 1-2 procenta," říká.
Na konci roku odhaduje Richard Podpiera míru nezaměstnanosti na 10 procent.
"Dubnový pokles byl do značné míry způsoben dobrým počasím, které umožnilo začít některé sezónní práce dříve než je obvyklé," říká Marek Ratkovský z České spořitelny.
Rostoucí roli podle něho hrají zahraniční investice. Zatímco v případě vstupu zahraničního kapitálu do velkých problémových podniků bude muset dojít k propuštění, investice do firem na zelené louce naopak přinesou tisíce nových pracovních míst.
Na snižování nezaměstnanosti pozitivně působí rostoucí vývozy a postupné zlepšování ekonomické situace, na druhé straně se snižuje ochota firem restrukturalizovat výrobu, jít do sporů s odboráři a propuštět další pracovníky.
Koncem roku by měla nezaměstnanost opět vzrůst, jinak Marek Ratkovský neočekává žádné výkyvy. "Každoroční negativní vliv příchodu nových absolventů, bude letos utlumen jejich nižším počtem," dodává.
Negativním jevem je podle Ratkovského rostoucí počet dlouhodobě nezaměstnaných, který se projevuje poklesem počtu osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. V dubnu to bylo jen necelých 36 procent, zatímco v roce 1998 přes 50 procent.
Špatným signálem je stále se zvyšující se nezaměstnmanost v regionech, kde už je beztak vysoká. "Okresy s největšími nárůsty nezaměstnanosti spadají stále do nejhůře postižených částí severní Moravy a severních Čech. Rozdělení průmyslu přitom naznačuje, že se situace těchto oblastí bude i nadále zhoršovat," říká Marek Ratkovský.
