Proč vláda nedošla k dohodě, vysvětlil Mertlík tím, že jde o obtížný materiál. "Velká část vlády chtěla ještě čas, aby se mohla lépe zorientovat," vysvětlil a dodal, že ministři zároveň chtějí návrh doplnit například o strukturu energetických trhů v zemích Evropy. Obdobně reagoval i ministr průmyslu Miroslav Grégr: "Jde o nejsložitější privatizační kauzu a nelze čekat, že se dnes najde jediné správné řešení." Kabinety odkládají rozhodnutí o privatizaci energetiky už od roku 1995 a sama sociálnědemokratická vláda si dala během dvou let již pátý termín.
Závažným důvodem odkladu rozhodnutí vlády byl však včera i fakt, že se na způsobu prodeje neshodují ani sama ministerstva, jež návrh předložila. "V devadesáti procentech se již shodla a ještě zbývá vyřešit zbylých deset procent," prohlásil premiér Miloš Zeman.
Mertlík řekl, že jednoznačná shoda úřadů panuje v přeměně dosud státního podniku Transgas na akciovou společnost a na potřebě vyčlenit z elektrárenské firmy ČEZ vysokonapěťovou přenosovou soustavu země, která je nyní v její stoprocentní dceřiné společnosti ČEPS. "Věřím, že dokážeme s ministrem Grégrem připravit společný dílčí návrh usnesení pro vládu, který se bude týkat těchto dvou věcí," uvedl Mertlík. Návrh na transformaci Transgasu a vyčlenění ČEPS by tak podle něho měla vláda obdržet zhruba do měsíce. Původní záměr obou úřadů, aby se státní podnik přeměnil na akciovou společnost k 1. září, se však už nestihne uskutečnit, upozornil ministr.
Úřady se naopak podle Mertlíka neshodují na některých technických věcech - například zda prodávat distributory a ČEZ, případně Transgas jako celek nebo po částech.
Prodej všech podílů v distributorech elektřiny a 33,8 procenta akcií ČEZ jednomu investorovi a stejně i prodej distributorů plynu spolu se 49 procenty Transgasu navrhl právě minstr Grégr.
Mertlík naopak doporučoval variantu, aby se buď nejprve prodaly podíly ČEZ a Transgasu a poté distributoři, nebo aby se na prodej jednotlivých distributorů vázal i určitý podíl, zhruba šest až osm procent akcií ČEZ nebo Transgasu. Zároveň chce Mertlík na rozdíl od Grégra detailní projekty prodeje svěřit speciálně vybraným poradcům.
Závažným důvodem odkladu rozhodnutí vlády byl však včera i fakt, že se na způsobu prodeje neshodují ani sama ministerstva, jež návrh předložila. "V devadesáti procentech se již shodla a ještě zbývá vyřešit zbylých deset procent," prohlásil premiér Miloš Zeman.
Mertlík řekl, že jednoznačná shoda úřadů panuje v přeměně dosud státního podniku Transgas na akciovou společnost a na potřebě vyčlenit z elektrárenské firmy ČEZ vysokonapěťovou přenosovou soustavu země, která je nyní v její stoprocentní dceřiné společnosti ČEPS. "Věřím, že dokážeme s ministrem Grégrem připravit společný dílčí návrh usnesení pro vládu, který se bude týkat těchto dvou věcí," uvedl Mertlík. Návrh na transformaci Transgasu a vyčlenění ČEPS by tak podle něho měla vláda obdržet zhruba do měsíce. Původní záměr obou úřadů, aby se státní podnik přeměnil na akciovou společnost k 1. září, se však už nestihne uskutečnit, upozornil ministr.
Úřady se naopak podle Mertlíka neshodují na některých technických věcech - například zda prodávat distributory a ČEZ, případně Transgas jako celek nebo po částech.
Prodej všech podílů v distributorech elektřiny a 33,8 procenta akcií ČEZ jednomu investorovi a stejně i prodej distributorů plynu spolu se 49 procenty Transgasu navrhl právě minstr Grégr.
Mertlík naopak doporučoval variantu, aby se buď nejprve prodaly podíly ČEZ a Transgasu a poté distributoři, nebo aby se na prodej jednotlivých distributorů vázal i určitý podíl, zhruba šest až osm procent akcií ČEZ nebo Transgasu. Zároveň chce Mertlík na rozdíl od Grégra detailní projekty prodeje svěřit speciálně vybraným poradcům.
