Bez těchto dceřiných firem, mobilního operátora na jedné straně a budoucího konkurenta Českého Telecomu na trhu pevných linek na straně druhé, zůstávají Radiokomunikace jen podnikem s páteřní sítí, kterou v zemi nabízí kdekdo, a s několika televizními vysílači.
Pro jiné investory přestávají být zajímavé. Když loni na jaře oznámila vláda, že bude Radiokomunikace prodávat, investoři z celého světa začali počítat. Akcie společnosti na burze během půl roku vyletěly z 900 skoro na 1500 korun.
Střízlivé odhady mluvily v té době o výnosech pro státní pokladnu přibližně ve výši 27 miliard korun.
Loni v červenci se ministři rozhodli nabídnout TeleDanmarku 34 procent akcií a zbytek z 51 procent státních akcií prodat na světových trzích.
Proč TeleDanmark? Dánský národní telekomunikační operátor neuspěl v tendru o vstup do SPT Telecom, takže se zaměřil na Radiokomunikace a na trzích postupně získal 21 procent jejich akcií. Vláda ho proto začala považovat za strategického partnera.
Ale v listopadu se ozval další velký hráč, německý Deutsche Telekom, který má významný podíl v RadioMobilu. Místo odhadovaných 27 miliard za 51 státních procent v Radiokomunikacích, které měl stát získat od Dánů a na světových burzách, Němci nabídli 32 miliard a rozpoutali kolotoč diskusí.
Vyvrcholením boje o Radiokomunikace byla změna vládního usnesení. Nejvyšší vládní činitelé zrušili letos v únoru svůj původní záměr a změnili způsob privatizace na veřejnou obchodní soutěž, při níž stát prodá svůj podíl najednou.
Vstup německého Telekomu do hry nebyl překvapením. Tomu totiž letos vypršela lhůta na získání RadioMobilu, a pokud chtěl na tuzemském trhu zůstat, musel vyplatit druhého akcionáře, České Radiokomunikace.
To ho stálo přes 22 miliard korun, které začne splácet příští rok. Pokud ovšem získá za třicet miliard Radiokomunikace, bude platit vlastně sám sobě.
Nyní chce vláda změnit způsob privatizace potřetí. Dnes bude jednat o návrhu, podle něhož se Radiokomunikace prodají ve veřejné obchodní soutěži, ale výběrovým řízením. Podle zástupců ministerstva dopravy tím vláda chce získat pro rozpočet více peněz.
Deutsche Telekom však podle dobře informovaného zdroje nechce za své aktivity v Česku zaplatit více než 50 miliard korun, do nichž ovšem počítá už cenu za RadioMobil.
Za samotné Radiokomunikace tedy nedá více než 28 miliard korun. Tedy stejnou částku, s níž vláda počítala při původním způsobu privatizace. Mohla si tím ušetřit tři změny privatizace a několik milionů za poradenské firmy.
TeleDanmark, který počítá, že si z manželství s Českými Radiokomunikacemi odnese Contactel, se chce přes všechny peripetie, které mu česká vláda za dobu jeho pobytu v tuzemsku připravila, výběrového řízení o získání Radiokomunikací zúčastnit.
Jeho američtí vlastníci, společnost SBC, ovšem říkají, že se nebudou o Radiokomunikace prát za každou cenu. Obracejí totiž své aktivity do zemí Jižní Ameriky, které jsou zajímavější než střední Evropa. Mimo jiné tím, že jejich vlády nejsou při vyjednávání tak váhavé.
