Sněmovna schválila zákon takřka jednomyslně, nikdo nebyl proti, což se stává velice zřídka.
"Tento zákon by měl nyní odstartovat elektronické obchodování," dodal Mlynář. "Navíc se od příštího roku připravuje možnost podávání daňového přiznání přes internet."
Také ředitel Úřadu pro státní informační systém Alexandr Kratochvíl byl po hlasování spokojen. Předpokládá, že zákon by neměl mít problémy ani v Senátu a že začne platit od začátku příštího roku.
Jak bude podpis fungovat?
"Člověk si vybere společnost XY, která bude mít licenci k ověřování elektronických podpisů," vysvětluje jeden z předkladatelů zákona Vladimír Mlynář (US). "V této organizaci mu proti občanskému průkazu vydají disketu s programem, který si nainstaluje do počítače. Potom, když bude chtít poslat například žádost na finanční úřad, klikne na ikonku "elektronicky podepsat" a na úřadě pomocí klíče, který bude veřejně k dispozici na internetu, poznají, kdo opravdu žádost podepsal," uvedl Mlynář.
K tomu, aby nikdo nemohl disponovat cizím podpisem, bude "podpisový" program v počítači zabezpečen heslem, podobně jako platební karta je zabezpečena PIN kódem.
Elektronické podpisy jsou dnes ve světě běžné, hlavně v USA. V tuzemsku používají podobné systémy některé banky, které nabízejí tzv. homebanking. "Při homebankingu používáme něco podobného, jako elektronický podpis. Protože však podobný zákon stále ještě není, musíme používat vlastní systém," řekl před časem tiskový mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek. "Přijetí podobného zákona by nám velice pomohlo," dodal Rezek.
