Pozemky spolu s dalším majetkem dala finančnímu domu do zástavy za půjčky určené především na koupi zmíněných akcií.
IPB se v loňském roce podle několika na sobě nezávislých zdrojů pokusila zástavu několikrát uplatnit a pozemky získat - Inpro jí totiž přestalo splácet úvěry.
Bývalé vedení ČKD, které nastoupilo do čela společnosti loni v létě po odchodu Jiřího Marouška, se tomu pokusilo zabránit. Nechalo si vypracovat právní audit, podle kterého je smlouva o zástavách sporná. "Máme za to, že návrh této dohody by v případě jejího uzavření naplnil skutkovou podstatu některého, respektive některých hospodářských trestných činů," stojí v právním rozboru advokátní kanceláře Madej a spol.
Podle advokátů by totiž po vyvedení majetku z ČKD byly znehodnoceny podíly minoritních akcionářů.
Na základě názoru právníků podal někdejší ředitel ČKD Jiří Lopata koncem loňského roku k soudu žalobu na neplatnost zástav. Záhy poté byl odvolán a noví šéfové ČKD letos v lednu žalobu stáhli. "Dohodli jsme se s IPB, že se spor vyřeší v rozhodčím řízení, což je rychlejší cesta než dlouhý soudní proces," tvrdí generální ředitel ČKD Vladimír Žižka. Proč nové vedení opět změnilo názor? IPB se totiž v podstatě dohodla sama se sebou za jiné úvěry pro Inpro měla v zástavě rozhodující balík akcií ČKD a loni na jaře se ujala vlastnických práv. "Jako hlavní akcionář v podstatě nakázala žalobu stáhnout," říká člen dozorčí rady ČKD. Nynější šéf ČKD Vladimír Žižka však tvrdí, že žaloba byla podána neoprávněně, protože s ní nesouhlasilo představenstvo a dozorčí rada firmy. "Naopak souhlas byl s rozhodčím řízením. Byli nominováni špičkoví právníci, aby nemohly být pochybnosti o tom, že řízení je zmanipulované v něčí prospěch," říká Žižka. Podobně se vyjadřuje i člen dozorčí rady ČKD Kamil Janáček.
Hlavní záměr, proč bylo rozhodčí řízení zvoleno, totiž rychlost rozhodnutí, se ovšem nepodařilo naplnit. "IPB měla řízení iniciovat, ale nestalo se tak, i když jsme věc urgovali," přiznává Žižka.
Zástupci IPB se nemohli k věci vyjádřit.
Předseda dozorčí rady ČKD Michal Habart totiž po zavedení nucené správy nemá do IPB coby její vrchní ředitel přístup a tiskové oddělení IPB již po převzetí ústavu Československou obchodní bankou neexistuje.
ČSOB spolu s dalšími aktivy získala do vlastnictví i práva k akciím ČKD a úvěry pro firmu Inpro. ČSOB buď může veškeré vztahy s ČKD vyřešit převodem úvěrů i práv k akciím na Konsolidační banku, nebo zástavy sama uplatnit. "Jde o jeden z dílčích případů převzatých z IPB a nyní by bylo předčasné se k podobným právním problémům vyjadřovat," uvedl mluvčí ČSOB Jan Stolár.
Na rozdíl od pozemků v Praze-Letňanech se ČKD nepodařilo zachránit jiný majetek, který měla IPB v zástavě za úvěry firmě Inpro. Loni na jaře IPB na základě zástavních práv získala do vlastnictví sto procent akcií dceřiné firmy ČKD Dopravní systémy. "IPB později akcie prodala státní Konsolidační bance a podnik z toho neměl ani korunu," sdělil nedávno bývalý ředitel ČKD Jiří Lopata.
Pozemky v Letňanech zastavil někdejší šéf ČKD Jiří Maroušek a jeho společníci za dva úvěry pro svou firmu Inpro v celkové hodnotě 366 milionů korun. Hodnota pozemků přitom neustále roste. Zhruba za pět let by totiž do jejich sousedství měla být dostavena jedna z tras pražského metra. "Je to dnes náš nejlukrativnější majetek," přiznává nynější šéf ČKD Vladimír Žižka.
ČKD loni skončilo hospodaření ztrátou 7,29 miliardy korun. Firma prohospodařila svůj kapitál a hlavním věřitelům - Konsolidační bance, IPB a FNM - vedení společnosti před několika týdny předložilo návrh na přeměnu jejich pohledávek na podíl ve firmě. Poté má následovat vyrovnání ostatních závazků do výše třiceti procent jejich hodnoty. "Proces vyrovnání s pozemky v Letňanech pro možné riziko jejich ztráty nepočítá. Pokud však nemovitosti firmě zůstanou, šance na další rozvoj společnosti se výrazně zvyšují," říká mluvčí ČKD Richard Pažout.
Sporné zástavy majetku privatizované firmy za soukromé úvěry prošetřuje v současné době i policie.
IPB se v loňském roce podle několika na sobě nezávislých zdrojů pokusila zástavu několikrát uplatnit a pozemky získat - Inpro jí totiž přestalo splácet úvěry.
Bývalé vedení ČKD, které nastoupilo do čela společnosti loni v létě po odchodu Jiřího Marouška, se tomu pokusilo zabránit. Nechalo si vypracovat právní audit, podle kterého je smlouva o zástavách sporná. "Máme za to, že návrh této dohody by v případě jejího uzavření naplnil skutkovou podstatu některého, respektive některých hospodářských trestných činů," stojí v právním rozboru advokátní kanceláře Madej a spol.
Podle advokátů by totiž po vyvedení majetku z ČKD byly znehodnoceny podíly minoritních akcionářů.
Na základě názoru právníků podal někdejší ředitel ČKD Jiří Lopata koncem loňského roku k soudu žalobu na neplatnost zástav. Záhy poté byl odvolán a noví šéfové ČKD letos v lednu žalobu stáhli. "Dohodli jsme se s IPB, že se spor vyřeší v rozhodčím řízení, což je rychlejší cesta než dlouhý soudní proces," tvrdí generální ředitel ČKD Vladimír Žižka. Proč nové vedení opět změnilo názor? IPB se totiž v podstatě dohodla sama se sebou za jiné úvěry pro Inpro měla v zástavě rozhodující balík akcií ČKD a loni na jaře se ujala vlastnických práv. "Jako hlavní akcionář v podstatě nakázala žalobu stáhnout," říká člen dozorčí rady ČKD. Nynější šéf ČKD Vladimír Žižka však tvrdí, že žaloba byla podána neoprávněně, protože s ní nesouhlasilo představenstvo a dozorčí rada firmy. "Naopak souhlas byl s rozhodčím řízením. Byli nominováni špičkoví právníci, aby nemohly být pochybnosti o tom, že řízení je zmanipulované v něčí prospěch," říká Žižka. Podobně se vyjadřuje i člen dozorčí rady ČKD Kamil Janáček.
Hlavní záměr, proč bylo rozhodčí řízení zvoleno, totiž rychlost rozhodnutí, se ovšem nepodařilo naplnit. "IPB měla řízení iniciovat, ale nestalo se tak, i když jsme věc urgovali," přiznává Žižka.
Zástupci IPB se nemohli k věci vyjádřit.
Předseda dozorčí rady ČKD Michal Habart totiž po zavedení nucené správy nemá do IPB coby její vrchní ředitel přístup a tiskové oddělení IPB již po převzetí ústavu Československou obchodní bankou neexistuje.
ČSOB spolu s dalšími aktivy získala do vlastnictví i práva k akciím ČKD a úvěry pro firmu Inpro. ČSOB buď může veškeré vztahy s ČKD vyřešit převodem úvěrů i práv k akciím na Konsolidační banku, nebo zástavy sama uplatnit. "Jde o jeden z dílčích případů převzatých z IPB a nyní by bylo předčasné se k podobným právním problémům vyjadřovat," uvedl mluvčí ČSOB Jan Stolár.
Na rozdíl od pozemků v Praze-Letňanech se ČKD nepodařilo zachránit jiný majetek, který měla IPB v zástavě za úvěry firmě Inpro. Loni na jaře IPB na základě zástavních práv získala do vlastnictví sto procent akcií dceřiné firmy ČKD Dopravní systémy. "IPB později akcie prodala státní Konsolidační bance a podnik z toho neměl ani korunu," sdělil nedávno bývalý ředitel ČKD Jiří Lopata.
Pozemky v Letňanech zastavil někdejší šéf ČKD Jiří Maroušek a jeho společníci za dva úvěry pro svou firmu Inpro v celkové hodnotě 366 milionů korun. Hodnota pozemků přitom neustále roste. Zhruba za pět let by totiž do jejich sousedství měla být dostavena jedna z tras pražského metra. "Je to dnes náš nejlukrativnější majetek," přiznává nynější šéf ČKD Vladimír Žižka.
ČKD loni skončilo hospodaření ztrátou 7,29 miliardy korun. Firma prohospodařila svůj kapitál a hlavním věřitelům - Konsolidační bance, IPB a FNM - vedení společnosti před několika týdny předložilo návrh na přeměnu jejich pohledávek na podíl ve firmě. Poté má následovat vyrovnání ostatních závazků do výše třiceti procent jejich hodnoty. "Proces vyrovnání s pozemky v Letňanech pro možné riziko jejich ztráty nepočítá. Pokud však nemovitosti firmě zůstanou, šance na další rozvoj společnosti se výrazně zvyšují," říká mluvčí ČKD Richard Pažout.
Sporné zástavy majetku privatizované firmy za soukromé úvěry prošetřuje v současné době i policie.
