Času přitom není nazbyt.
Ústavní soud před třemi týdny prohlásil dosavadní způsob regulace nájemného za protizákonný a požaduje jeho zrušení od ledna 2002.
Vládě, parlamentu a Senátu tedy dohromady zbývá rok a půl na to, aby připravily a odsouhlasily nový zákon, který vztahy mezi nájemníky a majiteli domů upraví.
Hlavním důvodem, proč je po roce 2002 potřeba nový zákon, jsou obavy, že mezi nájemníky a majiteli začnou po zrušení státní regulace cen bydlení vznikat spory o to, kolik peněz se má vlastně za byty platit.
"Pokud by se stalo, že připravovaný zákon o nájemném se nestihne přijmout do začátku roku 2002, znamenalo by to naprosté zmrazení vztahů mezi nájemníky a majiteli. Bez jejich vzájemné dohody by nešlo zvýšit nájemné a jediným řešením by byly soudní spory," míní Milan Taraba ze Sdružení na ochranu nájemníků.
Toho se obávají nejen nájemníci, ale i majitelé domů a státní úředníci. "Chystaný zákon o nájemném má dávat návod, jak tyto spory řešit. Pokud však parlamentem včas neprojde, majitelé by mohli požadovat jakékoliv zvýšení nájmů, žádný nájemník by na to nemusel přistoupit, a nakonec by byly jen zahlcené soudy," říká ředitel odboru metodiky cen na ministerstvu financí Pavel Maštálka.
Právě v tom, jak po roce 2002 řešit neshody mezi nájemníky a majiteli, ovšem spočívá spor mezi úředníky ministerstev financí a místního rozvoje. Oba návrhy počítají s tím, že při řešení sporů by měly fungovat smírčí komise.
Ty by posuzovaly oprávněnost požadavků majitelů na zvýšení nájemného podle takzvaného "místně obvyklého nájemného".
Ministerstvo financí chce, aby místně obvyklé nájemné sestavovaly obce samy, a to jako cenovou mapu. Do mapy by se pak promítly z dotazníků zjištěné skutečné ceny za bydlení na území obce včetně regulovaných.
Ministerstvo pro místní rozvoj naopak navrhuje, že místně obvyklé nájemné bude pro regiony počítat samo - poměrně složitým vzorcem. Výsledek by se pak pohyboval uprostřed mezi dnešním regulovaným a tržním nájemným a činže by se k němu postupně z obou stran přibližovaly.
Ústavní soud před třemi týdny prohlásil dosavadní způsob regulace nájemného za protizákonný a požaduje jeho zrušení od ledna 2002.
Vládě, parlamentu a Senátu tedy dohromady zbývá rok a půl na to, aby připravily a odsouhlasily nový zákon, který vztahy mezi nájemníky a majiteli domů upraví.
Hlavním důvodem, proč je po roce 2002 potřeba nový zákon, jsou obavy, že mezi nájemníky a majiteli začnou po zrušení státní regulace cen bydlení vznikat spory o to, kolik peněz se má vlastně za byty platit.
"Pokud by se stalo, že připravovaný zákon o nájemném se nestihne přijmout do začátku roku 2002, znamenalo by to naprosté zmrazení vztahů mezi nájemníky a majiteli. Bez jejich vzájemné dohody by nešlo zvýšit nájemné a jediným řešením by byly soudní spory," míní Milan Taraba ze Sdružení na ochranu nájemníků.
Toho se obávají nejen nájemníci, ale i majitelé domů a státní úředníci. "Chystaný zákon o nájemném má dávat návod, jak tyto spory řešit. Pokud však parlamentem včas neprojde, majitelé by mohli požadovat jakékoliv zvýšení nájmů, žádný nájemník by na to nemusel přistoupit, a nakonec by byly jen zahlcené soudy," říká ředitel odboru metodiky cen na ministerstvu financí Pavel Maštálka.
Právě v tom, jak po roce 2002 řešit neshody mezi nájemníky a majiteli, ovšem spočívá spor mezi úředníky ministerstev financí a místního rozvoje. Oba návrhy počítají s tím, že při řešení sporů by měly fungovat smírčí komise.
Ty by posuzovaly oprávněnost požadavků majitelů na zvýšení nájemného podle takzvaného "místně obvyklého nájemného".
Ministerstvo financí chce, aby místně obvyklé nájemné sestavovaly obce samy, a to jako cenovou mapu. Do mapy by se pak promítly z dotazníků zjištěné skutečné ceny za bydlení na území obce včetně regulovaných.
Ministerstvo pro místní rozvoj naopak navrhuje, že místně obvyklé nájemné bude pro regiony počítat samo - poměrně složitým vzorcem. Výsledek by se pak pohyboval uprostřed mezi dnešním regulovaným a tržním nájemným a činže by se k němu postupně z obou stran přibližovaly.
