I přes tento rychlý růst má nejdynamičtější období podle analytiků teprve nastat.
Cyveillance počítala pomocí zvláštní technologie funkční odkazy na určitém vzorku stránek a z nich pak sestavila jakýsi model celého internetu.
Pokud tedy úvodní firemní web obsahuje odkaz na samostatnou stránku s informacemi pro akcionáře, do součtu se započítaly dvě stránky.
Jakou částí se na uvedeném množství podílejí české stránky, nelze nyní určit. „Rozbor zaměřený na obchod nebo vývoj internetu v jednotlivých regionech připravujeme,“ uvedl viceprezident Cyveillance Wolfgang Tolle.
Podle tuzemských odborníků se lze nějakého vypovídajícího čísla dobrat jen obtížně. „Velká většina stránek totiž ve skutečnosti jako by neexistuje a vytváří se až na základě dotazů uživatele,“ říká předseda představenstva Computer Pressu Jiří Hlavenka.
To platí například u virtuálních obchodů či internetových magazínů - stránka o určitém výrobku nebo s vybraným článkem se vytvoří teprve tehdy, pokud si ji uživatel přímo vyžádá dotazem v katalogu nebo vyhledávači.
Tento typ stránek ovšem není v oficiální statistice Cyveillance zahrnut. „Určitým vodítkem by mohl být počet domén, tedy adres typu lupa.cz, kterých bylo letos 14. července 64 726,“ míní Marek Antoš ze zpravodajského serveru lupa.cz.
Podle odhadu Jiřího Hlavenky může v současné době český internet sestávat z deseti milionů stránek. „To považuji za konzervativní pohled. Těch statických stránek, tedy těch, které nevznikají teprve po dotazu uživatele, může být ale z tohoto množství tak deset procent,“ dodává.
V celosvětovém pohledu zatím internetu stále dominuje angličtina. Společnost Vilaweb prozkoumala vzorek více než 320 milionů stránek a zjistila, že 68,3 procenta z nich je v anglickém jazyce.
Druhá japonština a třetí němčina se jen těsně blíží šesti procentům. Čeština v tomto žebříčku obsadila šestnácté místo - hned za finštinou a těsně před polštinou. V češtině je napsáno 0,3 procenta všech stránek.
Do budoucna však experti očekávají, že se stále více budou prosazovat místní jazyky. Příčiny tohoto vývoje spatřují dvojí - jednak širší rozmach internetového obchodování i mimo hranice Spojených států amerických a pronikání internetu do domácností v neanglicky hovořících zemích.
„Vzhledem k tomu, že v roce 2004 se už polovina transakcí odehraje mimo Spojené státy, vytváření vícejazyčných stránek se stává mimořádně důležité. A to obzvlášť pro společnosti, které chtějí těžit z výhod internetové ekonomiky,“ říká analytik výzkumné firmy Forrester Research Eric Schmitt.
Telekomunikační firmy Nortel Networks a Nokia předpovídají, že v roce 2003 bude internet využívat miliarda lidí.
„S tím poroste i význam internetu jako lokálního média a zastoupení jazyků v něm bude více odpovídat jejich rozšíření ve světové populaci,“ tvrdí Jiří Donát z pražské pobočky firmy Deloitte&Touche.
Zřejmě se tak nenaplní dřívější předpovědi, které v internetu viděly nástroj vedoucí k rozšíření angličtiny jako jediného celosvětového jazyka.
„Vliv internetu na jazykovou globalizaci se určitě nedá zanedbat, ale osobně bych jej nepřeceňoval. Specializované věci budou nepochybně jen v angličtině, ale vše, co lidi zajímá natolik, aby se to vyplatilo, bude v místní řeči,“ uzavírá Marek Antoš.
