"Euro, jež je politickým projektem, nebylo v Německu nikdy příliš populární. Pro Němce je marka symbolem poválečné obnovy, úspěchu a bohatství země," říká ekonom frankfurtské pobočky Goldman Sachs Thomas Mayer.
Poslední z rekordně nízkých hodnot eura dokonce přiměla některé Němce k tomu, aby se obrátili na Evropskou centrální banku. V dopisech si podle Financial Times stěžují na to, že slabé euro znehodnocuje jejich příjmy a úspory. "Strach ze znehodnocení nastřádaných peněz mají zejména vrstvy, které hodně spoří na stáří," říká Josef Hladik, který žije v Berlíně a pracuje pro tamní Svaz německého stavebního průmyslu. Podle obchodního rady českého velvyslanectví v Berlíně Karla Borůvky také Němci, kteří jsou zvyklí hodně cestovat, nepříjemně pociťují slabost marky pevně svázané s eurem při svých cestách do dolarových oblastí.
Nespokojenost obyvatel s novou měnou, jejímiž bankovkami a mincemi se začne platit již od ledna 2002, ještě prohlubuje zdražování dovezeného zboží a benzinu. Například Natural 95, který ještě před rokem stál v průměru 1,60 marky, nyní motoristé dostanou již za více než 2 marky.
Podle průzkumu je odpor vůči euru nejsilnější ve spolkových zemích bývalé NDR, mezi staršími a méně vzdělanými lidmi.
"Na obyvatele západních spolkových zemí situace tak citelně nedoléhá, také díky tomu, že mzdy jsou zde stále o 10 až 15 procent vyšší než ve východní části Německa," míní Hladik.
Euro je však podle ekonomů nutné vidět i z jiného pohledu. Z jeho slabosti vůči dolaru těží vývozci, kteří jsou se svou rostoucí výkonností jedním z motorů hospodářského oživení nejen v největší evropské ekonomice, ale i ostatních zemích eurozóny. Prosperující ekonomika podle nich přináší lidem mnohem větší nabídku nových pracovních míst.
Kdyby marka zůstala na euru nezávislá, pravděpodobně by si podle odborníků nevedla lépe.
"Euro přineslo stabilitu kursu. Pokud by marka zůstala nezávislá, její výkyvy by byly větší a mnohem jasněji by tak odhalovaly slabosti německé ekonomiky," soudí Thomas Mayer.
Poslední z rekordně nízkých hodnot eura dokonce přiměla některé Němce k tomu, aby se obrátili na Evropskou centrální banku. V dopisech si podle Financial Times stěžují na to, že slabé euro znehodnocuje jejich příjmy a úspory. "Strach ze znehodnocení nastřádaných peněz mají zejména vrstvy, které hodně spoří na stáří," říká Josef Hladik, který žije v Berlíně a pracuje pro tamní Svaz německého stavebního průmyslu. Podle obchodního rady českého velvyslanectví v Berlíně Karla Borůvky také Němci, kteří jsou zvyklí hodně cestovat, nepříjemně pociťují slabost marky pevně svázané s eurem při svých cestách do dolarových oblastí.
Nespokojenost obyvatel s novou měnou, jejímiž bankovkami a mincemi se začne platit již od ledna 2002, ještě prohlubuje zdražování dovezeného zboží a benzinu. Například Natural 95, který ještě před rokem stál v průměru 1,60 marky, nyní motoristé dostanou již za více než 2 marky.
Podle průzkumu je odpor vůči euru nejsilnější ve spolkových zemích bývalé NDR, mezi staršími a méně vzdělanými lidmi.
"Na obyvatele západních spolkových zemí situace tak citelně nedoléhá, také díky tomu, že mzdy jsou zde stále o 10 až 15 procent vyšší než ve východní části Německa," míní Hladik.
Euro je však podle ekonomů nutné vidět i z jiného pohledu. Z jeho slabosti vůči dolaru těží vývozci, kteří jsou se svou rostoucí výkonností jedním z motorů hospodářského oživení nejen v největší evropské ekonomice, ale i ostatních zemích eurozóny. Prosperující ekonomika podle nich přináší lidem mnohem větší nabídku nových pracovních míst.
Kdyby marka zůstala na euru nezávislá, pravděpodobně by si podle odborníků nevedla lépe.
"Euro přineslo stabilitu kursu. Pokud by marka zůstala nezávislá, její výkyvy by byly větší a mnohem jasněji by tak odhalovaly slabosti německé ekonomiky," soudí Thomas Mayer.
