Analytici sledovali Duisenbergovu řeč s cílem odhadnout budoucí kroky ECB. Vzhledem ke zdůraznění inflačních rizik a k bagatelizaci dopadů zvýšení úroků na tempo hospodářského růstu v eurozóně si většina ekonomů myslí, že banka do konce roku uskuteční ještě jedno zvýšení úroků.
Duisenberg poukázal na to, že inflační rizika vyplývají jak z vývoje měnové zásoby, jejíž růst je nadále nad referenční hodnotou ECB, tak z vývoje spotřebitelských cen. U cen je přitom největším rizikem přetrvávající vysoká úroveň cen ropy a nízký kurs eura.
Silný ekonomický růst potvrzuje podle šéfa ECB předchozí odhady pro letošní i příští rok. Navzdory dražší ropě prý zůstávají v platnosti síly zakládající ve střednědobém horizontu silný růst.
Měnová politika podle něho musí zajišťovat, aby současná míra inflace, která je již několik měsíců nad dvouprocentní hranicí ECB, tato inflační očekávání neovlivňovala, protože je možné, že kvůli ropě a euru zůstane inflace nad touto úrovní déle, než se čekalo.
Duisenberg nakonec apeloval na vlády zemí měnové unie, aby se vyhnuly minulým omylům a nepokoušely se v nynější situaci uplatňovat růstovou rozpočtovou politiku.
"Vlády by měly pomoci ekonomikám v adaptaci na růst cen energií především strukturálním reformami na trhu práce a produktů," zdůraznil.
Ekonomové se až na výjimky shodli, že Duisenbergova vyjádření znamenají pravděpodobnost dalšího zvýšení úroků. "Překvapuje mě, že je stále velmi optimistický v pohledu na růst eurozóny pro tento a příští rok a nezdá se, že by měl přílišné obavy z dopadu měnové politiky na budoucí růst.
Pokud to skutečně tak cítí, pak bychom mohli zažít v nadcházejícím nebo příštích dvou čtvrtletích další přitvrzení," řekl agentuře Reuters Mark Cliffe z londýnské investiční banky ING Barings.
