Irák může těžit a exportovat v rámci programu "ropa za potraviny" 2,3 milionu barelů denně. To znamená, že poptávka po eurech se měsíčně zvýší o dvě miliardy eur. Navíc se objevily spekulace, že další vývozci ropy se zachovají podobně.
"Pokud to bude fungovat, může šéf Evropské centrální banky Wim Duisenberg poslat Saddámu Husajnovi vánoční pozdrav," řekl Michael Derks z londýnské kanceláře Commonwealth Bank of Australia.
Krok Bagdádu však není jediným příznivým faktorem pro euro. Holger Schmieding z londýnské Merrill Lynch upozorňuje, že mu pomáhají hlavně zprávy o zpomalování americké ekonomiky a irácký vliv na kurs je jen vedlejší.
Euro spadlo od svého startu loni v lednu vůči dolaru o 30 procent. V posledních dnech se však po dvou týdnech dostalo nad úroveň 0,85 dolaru.
Irácké rozhodnutí přivítal i šéf německé Bundesbanky Ernst Welteke a vyzval další země, aby následovaly příkladu Bagdádu. To by podle odborníků oslabenou měnu podpořilo.
"Irácké rozhodnutí připomíná, jaké má euro možnosti. Pokud budou jiné země následovat, bude to pro kurs eura důležité," řekl Jim O'Neill z investiční banky Goldman Sachs pro Financial Times. S tím souhlasí i Schmieding: "Pokud by se k Iráku připojili další vývozci ropy, což není pravděpodobné, odrazilo by se to v posílení eura."
Euru v poslední době pomohla i spekulace, že někteří producenti ropného kartelu OPEC, jako Írán, Lybie, či dokonce Venezuela, budou následovat iráckého příkladu. Mluvčí venezuelského velvyslanectví ve Washingtonu v zápětí nato uvedl, že nevidí důvod, proč by Venezuela měla chtít euro. "Nedává to příliš smysl. Nevím, jak by se například Íránu líbilo, kdyby dostal za ropu obchodovanou v dolarech eura a ty pak vyměnil za dolary, aby mohl nakupovat třeba zbraně," komentoval tyto spekulace ekonom David Gilmore pro agenturu Dow Jones Newswires.
Irák je s těžbou 2,3 milionu barelů ropy denně šestým největším producentem na světě a polovina jeho vývozů směřuje do Spojených států. Při současných cenách ropy, které se pohybují nad třiceti dolary za barel, vzroste poptávka po eurech měsíčně zhruba o dvě miliardy eur. To pomůže částečně vyrovnat handicap Evropy, která souboj o kapitál s USA zatím prohrává, což v minulých měsících podkopalo i kurs eura.
Někteří odborníci soudí, že společné měně evropské jedenáctky by pomohlo, kdyby se irácký diktátor rozhodl přeměnit na eura také prostředky získané z předchozích obchodů s "černým zlatem". Ty dosahují více než deseti miliard dolarů a jsou v současnosti uloženy na účtu newyorské pobočky francouzské banky BNP-Paribas. Irák s těmito prostředky nemůže volně nakládat, protože jsou součástí programu OSN - "ropa za potraviny" vyhlášeného před čtyřmi roky ke zmírnění následků hospodářských sankcí OSN po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990. V rámci něho může Irák čerpat humanitární pomoc ve formě potravin či léků výměnou za dodávky ropy. Přibližně polovina prostředků na účtu je již vázána na humanitární pomoc.
I kdyby byla směněna za eura jen polovina této částky, blíží se podle odborníků množství peněz, které utratilo pět centrálních bank při zářijové intervenci na podporu oslabené euroměny.
Právě spekulace, že Irák smění za eura i prostředky na newyorském účtu, v pondělí zahýbala kursem eura, které posílilo o více než jeden cent nad 0,85 dolaru. Bagdád však zatím o podobném kroku neuvažuje.
Irák si od přechodu na euro slibuje posílení obchodních vazeb s Evropou. Eurozóna se na zahraničním obchodu Iráku podílí 41 procenty, dolarová oblast čtyřiceti, (z toho 13 procent USA).
OSN varuje, že tento krok bude stát Irák ročně nejméně 270 milionů dolarů, které by mohly jít na humanitární pomoc.
"Účet v eurech je méně úročen než dolarový. Zájemci o iráckou ropu budou navíc platit o deset centů na barel méně, aby vyrovnali náklady obchodování v eurech," uvedla Suzanne Bishopricová, která má na starosti finance OSN.
Irácký ministr obchodu Mohammed Mehdi Saleh však upozornění OSN odmítl: "Nevím, jak to spočítali, ale obchodovat v eurech bude pro nás naopak levnější."
Newyorská BNP-Paribas otevře Iráku účet v eurech od 6. listopadu.
