Předchozí topidla máme ale schovaná, protože kdo ví, co bude za pár let?"
Plynem topí celá Evropa
Právě výhled do budoucnosti by měl dát zároveň i odpověď na to, jaký typ energie zvolit.
"Jakmile začneme jen trochu přemýšlet o přírodě, sáhneme s největší pravděpodobností po plynu," říká Vladimír Tvrz z firmy Johsons Controls, která se specializuje na vytápění a je ho regulaci, "z hlediska škodli vých emisí není co řešit. Tím, že lidé začátkem devadesátých let začali nahrazovat kotle na pevná paliva přímotopy a ply nem, se výrazně zlepšil vzduch ve městech. Celá západní Evro pa dnes topí lehkými topnými oleji a plynem. Koks je strašně drahý. Z ekologického a finanč ního hlediska nám zbývá jen dřevo. Jenže pouze vysušené a tvrdé, a k němu se každý nedo stane. A hlavně kotle na pevná paliva mají v porovnání s pří motopy nebo plynem možnost minimální regulace. Přitom právě dobrou regulací ušetříte klidně pětinu nákladů, tedy to, oč se má plyn zdražit." Zateple ním venkovního zdiva můžete snížit náklady na topení až o padesát procent, utěsněním oken a dveří o třicet procent.
Všechno ovšem nejde měřit jen penězi. "Nikdy jsem nelito vala, že kamna na uhlí skončila ve šrotu a teď vytápíme třípoko jový byt plynem. Alespoň se v zimě už necítím jako v Pompe jích," říká důchodkyně Alena Dolejšová z šestého pražského obvodu. "Pořízení etážového plynového topení nebylo levné, ale je to komfort," dodává.
Začíná se u topidla
Po zásadním rozhodnutí vytápět zemním plynem musí přijít další. Čím topit? Lokální topidla typu WAW pomalu ustupují. Sice vám rychle ohře jí vzduch na požadovanou tep lotu (zejména typy se zabudo vaným cirkulačním ventiláto rem), ale teplou vodu vám nenabídnou a hlavně mají ve srovnání s plynovými kotli nižší účinnost.
Kotle doplněné radiátory s teplovodními rozvody jsou dnes běžné nejen pro vytápění rodinných domků, ale i bytů.
Při pořizování kotle je třeba se ptát na jeho průměrnou roční účinnost, tedy kolik tepla se skutečně využije pro vytápění.
Klasické kotle dosahují za optimálních podmínek až 92 procent, nízkoteplotní asi o sedm procent více a konden zační dokonce přes 100 pro cent, například Dakon má účin nost až 107,5 procenta.
Důležitým parametrem pro výběr spotřebiče je jeho tepelný výkon. Ten by měl odpovídat velikosti vytápěného objektu a potřebě tepla. Posuzují se izo lační vlastnosti zdí, jaká jsou okna a dveře, zda se byt nachá zí v podkroví či na jakou světo vou stranu je orientován. Pro byt 2+1 s roční spotřebou tepla 21 200 kWh postačí podle slov Slavoje Štěpánka ze společnos ti Prometheus, která poskytuje komplexní služby při pořizová ní plynových zařízení, výkon kotle asi 17 kW, pro byt 3+1 se spotřebou 29 700 kWh už po třebujete výkon 24 kW. Rodin nému domku s potřebou asi 42 500 kWh za rok odpovídá výkon kotle 26,5 kW.
K teplu patří i teplá voda
Plynové "kombi" kotle topí i ohřívají vodu. Liší se právě způ sobem tohoto ohřevu. Do vět ších, dvougeneračních bytů nebo rodinných domků bývají doporučovány zásobníkové, protože kvůli zásobníkům zabí rají poměrně dost místa.
"V bytech, kde se členové ro diny mohou mezi sebou domlu vit, kdo bude dřív točit vodu, se víc osvědčují průtočné kombi nované kotle," vysvětluje Vladi mír Vaněk z firmy Technosan, "lidé ani nepoznají, že se jim po dobu točení teplé vody vypnulo topení." Spotřebiče nezaberou tolik místa a ohřev vody je téměř okamžitý. "Kotel bez ohřívače vody je sice levnější o pět až sedm tisíc korun, ale stej ně neušetříte. Musíte hledat ná hradní řešení, jak ohřát vodu, a to také něco stojí," dodává Vla dimír Vaněk.
V současnosti na českém trhu nabízí závěsné kotle přibližně sedm firem. Nejlevnější z nich jsou od domácích výrobců Karma a Mora, které stojí bez montáže kolem dvaceti tisíc korun. Dovozový kotel Vaillant přijde asi na pětadvacet tisíc korun. Je vybaven plynulou re gulací výkonu, která snižuje spotřebu. K osvědčeným znač kám patří také Junkers a domácí Dakon. U Junkersu spotřebič střední třídy vyjde kolem osma dvaceti tisíc korun, nejdražší pak asi čtyřicet tisíc korun, Dakon nabízí závěsné kotle od 24 do 60 tisíc korun.
Jak se dělí kotle
Podle způsobu umístění se kotle dělí na závěsné patří na zeď nebo stacionární. Ty se stavějí na podlahu, většinou mimo obytné místnosti do skle pa nebo do chodby. Jsou spíše vhodnější do rodinných domků.
Spalováním zemního plynu vznikají škodliviny, které je třeba odvést z obytného prosto ru. Některé typy odvádějí spali ny do komína. Konstrukce ji ných kotlů, označovaných "turbo", řeší jejich odvod přes zeď v takzvaném podokenním provedení. To se ale nemusí líbit majiteli domu, může namítat, že vývod naruší fasádu, a nedá ná jemci souhlas. "U chráněných objektů takový zásah posuzují památkáři velmi přísně," varuje Miroslav Dostál z České ener getické agentury.
Cena "turbo" spotřebičů je ve srovnání s kotli odvádějícími škodliviny do komína vyšší.
Jenže tady bývá nutné vyvlož kování komína, které stojí podle vzdálenosti topidla od komína tři sta až pět set korun za metr.
Náklady se tak přibližně srovnají.
