Město své panelové domy s osma čtyřiceti tisíci bytů zatím rozdělilo do pěti kategorií. Podle toho, jak nutnou opravu domy vyžadují.
"V příštích patnácti letech chceme opravit panelové domy postavené před rokem 1970 a asi polovinu domů z těch nejohroženějších kategorií," uvedl radní Miloš Máša.
Podle něho by měly být hlavním finančním zdrojem pro regeneraci panelových domů úvěry přijímané hlavním městem i soukromými majiteli.
Podrobnější podmínky o splácení úvěrů na rekonstrukci bytů v panelových domech vyplynou teprve z připravovaného zákona o nájemném bydlení a následných rozhodnutí města, ale radní Máša počítá s tím, že by se nájemníci mohli podílet na financování částkou, která by odpovídala modernějšímu vybavení. Město by pak platilo patrně úroky z úvěru.
"Částku na celkovou rekonstrukci bytu odhaduji v průměru na tři sta tisíc korun, ale paušalizovat se to nedá, protože každý byt je jiný," dodal radní. Bytová družstva však namísto velkých rekonstrukcí celých domů zatím investovala spíše do drobnějších oprav.
"S opravami prvních panelových domů jsme začali asi před pěti lety, ale pochopitelně jsme se zaměřili jen na opravy vnější slupky paneláků a na ostatní opravy už nezbývají peníze. Naše opravy se týkaly především střech, fasád a lodžií," uvedl například předseda Stavebního bytového družstva Stavbař František Sojka a dodal, že bez větší pomoci státu jsou velké rekonstrukce
| Stav panelových domů v majetku města: |
|
dobrý technický stav 0,2 % |
Dejte sídlištím šanci
Uniformitu a odlidštěnost panelových sídlišť, symbol architektury minulého režimu, považují odborníci za problém, který není neřešitelný. Ale jak je změnit, do jaké míry a z jakých peněz? Na to se názory rozcházejí a seriózní odbornou diskusi zatím nikdo ani nesvolal.
"Je to velký problém a zatím bylo jeho řešení nekoncepční. To, že se na několik krabicových paneláků nalepí pseudostřecha, to nic neřeší. Bourat sídliště už asi dneska nikdo nechce, je to ekonomicky nereálné. Ale hodit regeneraci sídlišť na nájemníky je podle mě bludná cesta. Nebudou na to mít peníze," řekl historik architektury Rostislav Švácha z Ústavu dějin umění Akademie věd.
Architekt Vlado Milunič, který projektoval netypické a barevné sídliště na Petřinách, vidí cestu ve spojení peněz od církve, státu, obce a soukromníků. Pouhé zateplení domů či nutné opravy považuje za nedostatečné.
"Je třeba dodat sídlištím nějakou tvář. Postavit nové stavby na volné plochy mezi paneláky, některé třeba i zbourat, vytvořit z balkonů zimní zahrady, postavit střešní nástavby, byť jsem zatím žádnou pěknou na paneláku ještě neviděl. Ale je nutné, aby na každé části sídliště pracovali jiní architekti, aby to nebylo monotónní," uvedl spoluautor Tančícího domu.
Dokonce ani v tom, zda mohou panelové domy nějakým dodatečným zásahem získat estetickou hodnotu, nepanuje mezi odborníky shoda. Ačkoliv architekti i mnozí Pražané vnímají panelové domy jako kaňku na podobě krásou proslulého hlavního města, Švácha by na jejich vzhledu příliš neměnil. Bez ohledu na to, že jejich estetická hodnota je minimální: "Takzvaná humanizace sídlišť ty baráky ponižuje. Je třeba respektovat to, co je na nich cenné, a to jsou stykové hodnoty šedesátých a pozdějších let. Pseudotradiční střecha na nich bude vypadat jako nedokonalý kloubouk," domnívá se Švácha.
