V Isolitu-Bravo v Jablonném nad Orlicí, kde se vyrábějí domácí spotřebiče, lze zase spatřit zhruba padesátku pracovníků převážně z Mongolska. "Kdybychom měli dost vlastních lidí, asi by nás to vůbec nenapadlo," říká Kvido Štěpánek, ředitel Isolitu-Bravo, kde pracuje 420 lidí.
Pro Čechy nepříjemná, průměrně až podprůměrně placená práce má pro cizince kouzlo především vlivem odlišného kursu jejich měn. "Děvčata, která pracují jako šičky, si v tuzemsku vydělají šest až dvanáct tisíc korun, zatímco u nich doma by za stejnou práci dostala v přepočtu maximálně dva tisíce korun," vysvětluje majitel zprostředkovatelské agentury práce P-TEX Miroslav Popovský.
V České republice je podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zaměstnáno necelých čtyřicet tisíc cizinců, dalších více než padesát tisíc jsou Slováci, kteří ovšem v zemi nepotřebují pracovní povolení. Zatímco jejich počet v posledních letech roste, zejména Východoevropanů ubývá kvůli zpřísňování podmínek pro pobyt cizinců u nás.
Ministerstvo práce upozorňuje, že se množí případy, kdy se firmy různými kličkami vyhýbají povinnosti žádat pro lidi ze zahraničí pracovní povolení. "Podnikatel si třeba založí v tuzemsku novou živnost a zahraniční dělníky přijme jako formální společníky a ti nepotřebují pracovní vízum," říká Miloš Tichý z ministerstva práce. Lidí, kteří v zemi takto pracují, je tak spolu s ilegálními dělníky podle ministerstva zhruba stejně jako cizinců s povolením.
Podnikatelé však prohlašují, že sama vláda zkomplikovala zaměstnávání zahraničních dělníků nedávným zpřísněním cizineckého zákona. "Přivezeme si Bělorusky, zaučíme je, a když jsou nejlepší, tak musí jet zase domů," tvrdí Grund. Cizinci dostávají povolení pouze na rok, pak o něj musí znovu požádat a po třech letech si musí jet pro případné další povolení k pobytu u nás do své země.
Některé podniky proto kromě zaměstnávání cizinců ještě navíc zadávají práci do zahraničí. "Zadali jsme zakázky textilkám na Slovensku, v Bělorusku, Ukrajině a Srbsku," říká personální ředitel Jitexu Písek Koloman Huťťan.
Podle něj je na Slovensku podobná situace jako u nás - za prací tam dojíždějí lidé se zemí s nižší životní úrovní. "Slovensko je však pomyslnou hranicí, v dalších zemích již zaměstnávají továrny hlavně domácí lidi, kteří si váží každé práce," sdělil Huťťan.
