Společně s dalšími členy Úřadu federálních rezerv se rozhodl - poprvé ve své kariéře - snížit během jednoho měsíce klíčové úrokové sazby o celé jedno procento.
První krok k tomu udělal Greenspanův úřad 3. ledna, kdy na neplánovaném zasedání snížil sazby o půl procenta, druhý pak tento týden ve středu, kdy následovalo další půlprocentní snížení.
Pro normálního Američana je výsledkem tohoto kroku především zlevnění půjček. Na snížení klíčových sazeb totiž reagovaly komerční banky a podnikatelům i fyzickým osobám nyní půjčují levněji. Jejich nejnižší úroková sazba klesla z 9 na 8,5 procenta.
Jaký by měl být výsledek z pohledu americké ekonomiky? Většina ekonomů společně s Greenspanem věří, že takový krok nalije ekonomice novou krev do žil a zabrání pádu země do hospodářské recese.
Obavy z něčeho takového jsou stále silnější. Krok Federálního úřadu rezerv, jenž má podobné úkoly jako národní banky, přišel na pozadí znepokojujících ekonomických zpráv.
Spotřebitelská důvěra klesla v lednu na nejnižší úroveň za čtyři roky. Výrobci zápasí s klesající poptávkou, snižují produkci, propouštějí zaměstnance. Zpomalení americké ekonomiky už komentátoři považují za dramatické. Zároveň ale takřka nábožně, jako celá Amerika, věří, že to Greenspan dokáže zastavit.
Mezi Američany se sice najdou i oponenti, ale většinou jen umírnění: "Myslím, že Fed zvedl sazby příliš brzy a příliš rychle a nebral dostatečný ohled na vliv vyšších cen energií ve spotřebitelském koši," řekl Sung Won Sohn, hlavní ekonom Wells Fargo Bank, okamžitě však dodal: "Ale nemyslím si, že bych znal nějaké lepší řešení." Před Greenspanem, který při slyšení před americkým Senátem připustil, že růst americké ekonomiky je blízký nule, tak stojí jeden z nejobtížnějších bodů jeho kariéry. Zachránit Ameriku a pomoci její ekonomice k takzvanému "měkkému přistání".
Americký vývoj sledovala pozorně také Evropská centrální banka, nepřekvapil ji však, neboť snížení sazeb o půl procenta analytikové vesměs očekávali. I proto ECB včera ponechala své úrokové sazby beze změny.
