Nejvíce chybí územní plán pražského regionu a také Benešovska. Územní plán Táborska, kde by se mělo začít stavět nejdříve, by přitom měl být schválen na konci února.
Naopak financování dálničních staveb není podle Schlinga nejzávažnějším problémem. "Investiční zdroje z Evropské investiční banky, které bychom mohli čerpat, jsou takřka neomezené," řekl Schling.
Evropská investiční banka se u nás podílí na financování řady projektů silniční a železniční infrastruktury a je podle ministra připravena se zúčastnit dalších. Podmínkou je to, aby se mohla přesvědčit o efektivnosti investic.
Další z variant financování výstavby dálnice jsou podle ministra soukromé zdroje. Ministerstvo dopravy má vládě do měsíce předložit věcné záměry legislativních změn, které by umožnily financování výstavby dálnic soukromým kapitálem.
"My usilujeme, aby se už dálnice D47 začala stavět s využitím soukromého kapitálu ještě před uskutečněním legislativních změn," uzavřel Schling.
Jihovýchodní část obchvatu Prahy a napojení dopravy z jižních Čech je i podle předsedy sdružení Františka Vnoučka největším problémem dálnice D3.
Dálnice se také nesetkává se souhlasem všech obcí, které by jí byly dotčeny. "V okrese Benešov ze 17 obcí, kterých se průchod dálnice týká, pět bylo zásadně proti dálnici a u dalších dvanácti by se souhlas dal získat," řekl.
Nesouhlas s trasou lze podle Vnoučka očekávat i u obcí v okrese Praha-západ. Na Táborsku a v dalších částech Budějovického kraje by podle něj ze strany obcí problémy být neměly.
