"A to letos nebude žádný mediální tahák, jako např. mistrovství světa či Evropy ve fotbale, nebo Olympijské hry," dodal.
|
Odhady výdajů do médií v roce 2001 | ||
| 2001 (miliony korun) |
2001/2000 ( procenta) | |
| Tisk | 5 800 | 6,4 |
| TV | 6 050 | 6 |
| Radio | 1 040 | 5,6 |
| Outdoor | 1 070 | 5,4 |
| Internet | 190 | 72,7 |
| Ostatní | 220 | 4,8 |
| Celkem | 14 370 | 6,6 |
|
Pramen: ARBOmedia | ||
Nova, Česká televize, Prima a TV3 loni obdržely podle odhadů ARBOmedia od inzerentů 5,7 miliardy korun. "Došlo k překonání určité nestability televizního trhu," připoměl předlońský rozchod TV Nova s ČNTS Petr Chlupatý.
Rozvoji trhu televizní reklamy by do budoucna podle zástupců agentury prospělo vyjasnění vlastnických vztahů v soukromých televizích a zlepšení regulace trhu.
Michael Richter si hodně slibuje také od digitální televize. "Bohužel chybí koncepce pro rozvoj digitalizace a investoři jsou pak zdrženliví, protože nemají jasno," upozornil.
Mění se chování diváků
"Mění se spotřebitelské chování, preference, což se promítá i do médií. Lidé už neusednou k televizi a nečinně nesedí, ale vybírají si a přepínají mezi kanály," řekla Jana Čepelková, která má na starosti televizní marketing.
|
Sledovanost televizí v roce 2000 (v procentech) | |
| Nova | 46 |
| ČT 1 | 24 |
| Prima | 17 |
| ČT 2 | 8 |
| TV3 | 0,5 |
|
Pramen: ARBOmedia | |
Podle jejich slov také každý rok o 10 až 15 minut klesá průměrná doba, kterou divák starší patnácti let stráví před obrazovkou. V loňském roce se pomyslné stopky zastavily na 3 hodinách a 15 minutách denně.
Díky tomu a také zmiňovanému přepínání musí inzerenti kupovat více reklamního času, aby jejich klip potenciální zákazník shlédnul. V období května a listopadu jsou navíc reklamní časy vyprodané.
Soukromá televize může ze zákona vysílat maximálně 2,5 hodiny reklam denně, během jedné hodiny to nesmí být více než 12 minut.
Změna preferencí se nevyhla ani rádiu
Žebříčku poslechovosti dlouhodobě vévodí Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Loni se však na druhé místo vyšplhalo rádio Impulz, které odsunulo na třetí místo Frekvenci 1.
Podle Reginy Sehnalové z ARBOmedia za to můžou změny v zájmech posluchačů, kteří se podle ní vrací k populární české hudbě. Celkově však počet posluchačů klesá. Rovněž regionální stanice stagnují a diferencují se podle bohatosti.
Šanci mají tištěná média
Tištěným médiím zůstalo v loňském roce za reklamu na účtech téměř 5,5 miliardy korun, tedy jen o něco méně než televizím. "Vzhledem k naplněnosti televizního trhu se objevuje šance pro jiná média, tedy i tisk," zhodnotila další šance tohoto segmentu Sehnalová.
"Jde o vysoce fragmentovaný trh, který se těžko analyzuje," doplnila. "Nárůst nákladu zaznamenaly Lidové noviny, ale i zdarma distribuované Metro či Kudykam. Výrazně rostou také různé klientské magazíny, které pro své zákazníky vydávají např. automobilky, nebo telekomunikační operátoři. Zejména u nich se náklad lehce přehoupne z desítek do stovek tisíc," řekla.
Ceny na internetu se značně liší
Internetové magazíny, katalogy a vyhledávače vydělaly v loňském roce na reklamě 110 milionů korun. To je dvojnásobek předloňské hodnoty.
Rok 2000 byl ve znamení vstupu strategických investorů do některých firem, např. Seznamu, Atlasu, Centrumu a dalších. Na trhu se začínají profilovat významní hráči jako Economia OnLine, Mafra, Computer Press a další.
Spolu s růstem nabízeného obsahu rostly i nároky uživatelů. Ti začínají být věrní "svým" serverům. Tomu nahrává růst kvality nabízeného obsahu a zvyšuje se i profilace jednotlivých stránek.
V letošním roce by měly firmy utratit podle odhadu ARBOmedia za internetovou reklamu mezi 180 až 190 miliony korun.
Zatímco všeobecné servery jako např. Seznam, Atlas, nebo Centrum dostanou 200 korun za 1000 shlédnutí reklamního baneru, specializované dostanou i několikanásobek této částky.
"Například u finančních stránek jako jsou iHned se cena blíží tisíci korunám. Letos bude tato hranice určitě překonána," řekla Sehnalová.
