Ve zprávě banky se uvádí, že v letošním roce může ztráta banky pohybovat při započtení v tuto chvíli vyčíslitelných faktorů mezi deseti až 14 miliardami korun.
Ovšem zejména v souvislosti s převodem pohledávek Investiční a Poštovní banky z ČSOB by mohla ztráta dosáhnout až 60 miliard. Celá finanční skupina KoB by pak letos měla prodělat 75 miliard korun.
Podle jiných prognóz letošní rok banka zřejmě uzavře s historicky nejhlubším propadem 77,2 miliardy korun. V dalším roce to má být 52,3 miliardy a v roce 2003 přes 54 miliard.
Janota: Může být hůř
Odhad dopadu ztrát Konsolidační banky na státní rozpočet v minulém týdnu poslancům předložil náměstek ministra financí Eduard Janota. "Jedná se o předpoklad, který zohledňuje horší variantu možného vývoje," uvedl přitom.
"Čísla jsou to absolutně hrozivá," reagoval předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý.
Celá polovina ztráty banky za příští tři roky jde na vrub špatných úvěrů z Investiční a Poštovní banky, za které se stát zaručil při jejím loňském převzetí Československou obchodní bankou.
Jak stát obří ztráty zaplatí, zatím není úplně jasné. Už teď má totiž problémy se zaplacením ztráty Konsolidační banky ještě za rok 1999 ve výši 36 miliard korun.
Předpoklad, že náplastí bude vydání státních dluhopisů, nevychází, protože poslanci k tomu mají výhrady.
Poslanci chtějí detaily
|
Konsolidační banka vznikla počátkem devadesátých let, původně kvůli oddlužení bank od úvěrů z doby centrálně plánované ekonomiky. Postupně ji však vlády začaly využívat k řešení nejrůznějších problémů.Na prvním místě bylo přitom čištění bank od špatných úvěrů v těch případech, kdy hrozil krach nebo když se chystaly na prodej strategickému partnerovi. Obrovské ztráty vznikají proto, že získané pohledávky jsou často nedobytné a banka z nich nazpět získá jen malou část. Například z prodeje balíku úvěrů v nominální hodnotě 20 miliard korun inkasovala pouze 1,3 miliardy. Na konci roku 2000 spravovala úvěry v celkovém objemu 188 miliard Kč, z nichž zhruba 60 procent bylo klasifikovaných. Loni přitom ze svého portfolia vyvedla balík zhruba 500 úvěrů v účetní hodnotě přes 12 miliard korun, který na základě schválení ministerstva financí a bankovní radou odkoupí za 1,353 miliardy korun investiční banka Goldman Sach. Podle zprávy hodlá letos uskutečnit ještě alespoň dvě operace stejného typu u aktiv v celkové hodnotě přes deset miliard korun. |
Ti dostali pravomoc rozhodovat o dluhopisech od letošního roku. "Chceme od ministerstva financí detailnější podklady," řekl poslanec Tlustý po jednání rozpočtového výboru.
Zadlužení státu totiž bude tak obrovské, že ministerstvo nyní analyzuje, jaké to může mít dopady na celou ekonomiku.
Pokud by totiž stát chtěl prodat dluhopisy tuzemským bankám a vypůjčit si tak na pokrytí ztrát na domácím trhu, je třeba podle viceguvernéra centrální banky Luďka Niedermayera odpovědět na několik otázek:
Jestli jsou banky vůbec schopny takovou sumu dát dohromady a zda by to nebylo pro stát dražší než při prodeji dluhopisů v zahraničí.
Náměstek ministra financí Eduard Janota potvrdil, že o možnostech financování státního dluhu již jednala Bankovní asociace, která sdružuje tuzemské banky.
Zadlužování v zahraničí však v sobě také nese rizika.
"Zkoumáme, jak by to působilo na posílení kursu koruny a růst zahraničního dluhu," uvedl Niedermayer.
Při posílení kursu koruny totiž mohou mít firmy problémy s vývozem svého zboží, protože jeho cena roste. Zpomalení růstu exportu pak může přibrzdit i růst celé ekonomiky.
Variant řešení je několik. I Konsolidační agentura
Pro jakou variantu se stát nakonec rozhodne, zatím zástupci ministerstva financí a centrální banky tají. S výsledky analýzy totiž dosud nebyla seznámena Bankovní rada ČNB ani vláda. Menší část z očekávaných ztrát by měl zaplatit Fond národního majetku z privatizačních výnosů.
Kromě výhrad k dluhopisům se poslancům nelíbí ani plán vlády, která chce od září změnit Konsolidační banku na Českou konsolidační agenturu. "Vládní návrh zákona o agentuře je zrůdnost a považuji to za největší státní tunel.
Úředníci by si totiž mohli dělat, co by chtěli, a nikdo by je nemohl kontrolovat," upozornil Vlastimil Tlustý (ODS). Díky přeměně banky v agenturu totiž "státní správce" špatných pohledávek za více než 300 miliard korun získá větší volnost pro nejrůznější operace. Vymaní se totiž z přísných mantinelů bankovního zákona i z dohledu České národní banky.
"Pokud se zákon zásadně nepřepracuje, myslím, že nemá ve sněmovně šanci na schválení," domnívá se Tlustý. Činnost budoucí agentury je vzhledem k objemu spravovaného majetku citlivou záležitostí i podle Janoty, který je současně předsedou dozorčí rady Konsolidační banky.
"Názor poslanců chápu, protože jde o velké miliardy. Určitě podporuji myšlenku, aby fungování agentury bylo velmi transparentní," řekl náměstek.
