Kalifornský guvernér Gray Davis musel 18. ledna vyhlásit mimořádný stav a přinutit výrobce k obnově dodávek. Jejich přerušování dodávek proudu začalo s přestávkami již 13. ledna.
Nejbohatší stát USA takovou situaci nezažil od druhé světové války. Obchody byly paralyzovány, nemocnice musely nastartovat záložní generátory elektřiny. Obchodníci, kteří po zavírací době nezhasli reklamní štíty, byli pokutováni.
Za vším stojí nezdařený pokud o liberalizaci sítě z počátku devadesátých let. V ní dostali větší práva výrobci energie, kterých je na územi Kalifornie kritický nedostatek.
Distribuční společnosti s výrobci mohli uzavírat jen krákodobé smlouvy, jejichž hodnotu nemohli okamžitě promítnout do cen pro konečné spotřebitele. Zákon brání deregulaci až do roku 2002. Výrobci naopak zvyšovali ceny o desítky procent.
Tak došlo k tomu, že producenti předluženým distributorům odmítli dodávat elektřinu. Nakonec do situace musel zasáhnout i prezident George Bush. Ačkoli byl dříve proti federální pomoci jednotlivým státům, prodloužil nakonec nařízení svého předchůdce Billa Clintona.
Podle něj museli distributoři dostat elekřinu i bez zaplacení. Na konci ledna Bush jmenoval speciální tým, který se řešením krize měl zabývat.
Kromě nezvládnuté privatizace hrál významnou roli v celé situaci ještě jeden fakt. Za deset let stoupla poptávka po elektřině o 12 tisíc megawattů. Za stejnou dobu ale vznikly kapacity pouze na výrobu tří tisíc megawattů.
