Návrh Shiranu se zařadí vedle studie poradenské firmy EuroStrategy a dalších alternativních programů pro restrukturalizaci ocelářského průmyslu. O ní má vláda rozhodnout do konce července a svůj plán předložit Evropské unii.
Premiérův poradce Jaromír Kuča poznamenal, že nabídka Shiranu se vztahuje také k plánované výstavbě mezinárodního dopravního terminálu v Bohumíně. V něm bude končit širokorozchodná železniční trať z Ruska.
Chybějící plán pro ocel ohrožuje vstup do unie
Hlavní vyjednavač vstupu do unie Pavel Telička nedávno znovu varoval, že opětovné nepředložení plánu odsune uzavření klíčové kapitoly o hospodářské soutěži. Ohroženo může být také datum vstupu Čechů mezi Evropany.
Ocelářský program se stal pro české úřadníky noční můrou. Jeho předložení slíbily evropské exekutivě už několikrát, zatím poslední termín - konec letošního března - byl ale opět odložen.
"Jakýkoli posun za 31. červenec by byl krajně nežádoucí. Museli bychom pak počítat s tím, že kapitolu neuzavřeme tento rok, že nám přibude problém na příští rok a navíc to bude mít dopad na počet uzavřených kapitol."
Vláda chce hutím pomáhat
Českou republiku přitom tlačí k předložení plánu další okolnost. Vyjednávači po unii požadují prodloužení výjimky na poskytování státní pomoci hutním podnikům, která řádně skončila už v roce 1998.
Další pomoc evropští činitelé schválí pomoc jen na základě konkrétního plánu. Aby toho nebylo málo, musí být vypracován na základě doporučení studie britské poradenské firmy EuroStrategy Consultants.
ESC má podle Teličky pověst firmy, jejíž doporučení Evropská komise zpravidla akceptuje. "Nepochybuji o tom, že to, co nám signalizují, má podporu Evropské komise. Kdybychom postupovali jinak, musíme si být vědomi, že tvrdě narazíme," dodal vyjednavač.
Bude se slučovat?
Možnosti jsou v zásadě dvě. Sloučit ocelářské firmy Nová huť, Vítkovice, Třinecké železárny a Vysoké pece Ostrava do Českého ocelářského podniku a ten pak restruktualizovat.
Druhou variantou je prodat odděleně Novou huť a hutní divizi Vítkovic nezávislým investorům.
EU se poskytování státní pomoci ocelářským podnikům v zásadě nebrání. Chápe, že hutní průmysl má v kandidátských zemích dlouhou tradici a jeho přeměna s sebou přináší i nepříjemné sociální důsledky.
Trvá však na tom, že subvence nesmí být poskytovány živelně, ale podle přesného programu. Ten má zahrnovat i rozbor životaschopnosti podporovaných podniků na sjednoceném evropském trhu, kde je státní pomoc ocelárnám zakázána.
Komise si na neutěšený stav stěžuje o to víc, že Česko ve srovnání s ostatními kandidáty značně pokročilo při slaďování a aplikaci práva v oblasti hospodářské soutěže a státní pomoci.
