"Tento trend bohužel pokračuje i letos," uvedl Milan Přibyl, ředitel odboru strategie zaměstnanosti na ministerstvu práce. Ministr práce Vladimír Špidla včera předložil vládě analýzu o nezaměstnanosti, z níž vyplývají varující fakta.
"Navzdory tomu, že se země dostává z krize, nezaměstnanost klesá a nabídka pracovních příležitostí se především díky zahraničním investorům pomalu rozšiřuje, objevují se některé varovné trendy. Dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi ně," řekl ředitel Přibyl.
České republice navíc přísluší i v této souvislosti jeden nechtěný primát. V porovnání se všemi zeměmi, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), má nejvyšší míru nezaměstnanosti mezi lidmi bez vzdělání.
Bez vzdělání se práce získává obtížně
Kde má člověk bez kvalifikace či jen s velmi nízkým vzděláním nejmenší šanci najít práci? V České republice. "Je to skutečně velmi vážný problém. Když se díváte na graf OECD srovnávající všechny vyspělé země světa, figurujeme na nejhorším místě. To je velmi nepříjemný pohled," říká Milan Přibyl z ministerstva práce.
Čtvrtina všech lidí se základním vzděláním je bez práce. Stejná je situace mezi absolventy méně náročných učebních oborů. Tyto skupiny lidí také většinou zůstávají bez místa nejdéle. Hledání zaměstnání většinou nepočítají v měsících, ale v letech.
Mezinárodní instituce považují za dlouhodobou nezaměstnanost ztrátu práce na více než jeden rok. Právě tato hranice je podle odborníků nebezpečná společensky a má i velmi destruktivní vliv na lidskou psychiku. Těmto ohrožením čelí v České republice stále více lidí. Podle ministerstva práce to loni bylo více než 38 procent nezaměstnaných - téměř 180 tisíc lidí.
Český statistický úřad došel ještě k horším závěrům déle než rok je bez práce více než polovina nezaměstnaných. V jeho statistikách totiž figurují i lidé, kteří se v registrech úřadů práce neobjevují.
Velký problém najít práci mají také velmi mladí lidé. Míra nezaměstnanosti mezi mladými do 24 let dosahuje 16,6 procenta. Velká část z nich má jen velmi nízkou kvalifikaci. Mezi padesátníky je naopak nezaměstnanost podprůměrná - jen kolem šesti procent.
Nelichotivá situace v podobě davů mladých lidí bez pracovních zkušeností, kteří nemohou najít práci, vede k úvahám nad obrazem tuzemského vzdělávání.
"Změna kvalifikace je výrazně jednodušší u lidi, kteří mají základ, na němž mohou stavět. Kdo už něco umí, lépe se učí i něco naprosto odlišného," míní Přibyl.
Například poslední studie OECD upozorňuje, že právě důraz na kvalitní všeobecné vzdělání je výraznou prevencí dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí.
Pro většinu zemí Evropské unie je právě snižování nezaměstnanosti mezi mladými lidmi prioritou. Řada států - například Nizozemsko - omezuje podpory v nezaměstnanosti pro mladé lidi jen na nezbytnou a velmi krátkou dobu.
Britská vláda pak před časem přijala plán, který nutí mladé lidi přijmout jakékoliv - třeba státem dotované místo. "I v našich plánech je důraz na to, aby co nejvíc mladých lidi rychle našlo práci, jednou z priorit," říká Přibyl.
