Finanční šok by podle expertů z německé Dresdner Bank mohl přijít už v roce 2005. Na tento rok si unie pro uchazeče vyčlenila 16,4 miliardy euro. Podle zprávy banky však bude zapotřebí ihned 44 miliard, pokud budou platit nynější pravidla a pokud se uplatní stejně na nynější jako na nové členy.
Pro Čechy by to jen v roce 2005 znamenalo příliv 1,2 miliardy euro do zemědělství a 2,97 miliard euro do fondů na rozvoj regionů. Ve stejné době by republika odvedla do rozpočtu unie 890 milionů euro.
Daniel Gros ze Střediska evropských politických studií v Bruselu ale soudí, že odhady německé banky jsou přehnané. Autoři podle něj špatně vypočetli požadavky na pomoc pro chudé oblasti. Za základ vzali hrubý domácí produkt v jednotkách kupní síly, který je asi dvakrát vyšší než HDP vypočtený podle měnových kursů. "To autory vede k přecenění nákladů pro současné členy EU," tvrdí Gros.
| HLASUJTE V ANKETĚ |
Jen kdyby uchazeči nedostali přímé platby pro své zemědělce a kdyby pomoc pro jejich chudé oblasti rostla postupně, dala by se tato suma srazit na "pouhých" 260 miliard. "Bez přímých plateb pro zemědělce je rozšíření přijatelné i v případě vstupu deseti zemí," tvrdí Böge.
Podle jeho zprávy počítá například Česká republika s tím, že v roce 2004 dostane 1,1 miliardy euro na rozvoj svých regionů a že až tři roky po vstupu bude dostávat maximální částku 2,8 miliard euro.
Pod tlakem situace začíná i Evropská komise revidovat rozpočtové plány. Soudí, že ještě v roce 2004, kdy má dojít k rozšíření až o deset zemí, se vejde do původního rozpočtového plánu a že na nové členy vydá deset až 13 miliard euro. O dva roky později už schválený rozpočet nepostačí: noví členové pohltí povolených 17,8 miliardy euro a navíc budou potřebovat ještě dalších sedm miliard.
Hether Grabbeová z britského Střediska pro evropskou reformu soudí, že všechny tyto prostředky vynaložené na vstup deseti až dvanácti nových členů jsou "nízkou cenou za sjednocení Evropy". A poukazuje na to, že Německo dalo jen v letech 1990 - 1999 na rozvoj své východní části přes 600 miliard euro. Nová dohoda zaručuje, že přesun peněz na východ bude v Německu pokračovat ještě řadu let.
To může být problém pro uchazeče. Podle Bögeho mají totiž plnou třetinu nákladů na rozšíření, tedy 76 až 117 miliard euro, zaplatit Němci. Ti však už nyní tvrdí, že výše jejich příspěvků do rozpočtů EU je přehnaná. D alšími velkými "přispěvateli" na rozšíření budou Britové, Italové a Francouzi.
Ti všichni budou muset podle Dresdner Bank ročně "připlatit" na východní rozšíření pět až deset miliard euro do rozpočtu unie. Jen jeho zásadní reforma by mohla zabránit tomu, aby rozpočet unie neexpandoval z nynějších 95 miliard euro na 155 miliard v roce 2010. Na těchto reformách se unie musí shodnout v příštích dvou letech. To se jí ovšem nemusí podařit.
Není divu, že se její politici ohlížejí po dalších zdrojích. Při nedávné návštěvě Osla dokazoval španělský premiér José Maria Aznar Norům, že na rozšíření by měli platit i oni, přestože nejsou v EU.
