Sněmovna žádá změnu smluv o IPB

Poslanecká sněmovna přijala zprávu vyšetřovací komise o okolnostech prodeje Investiční a Poštovní banky do rukou ČSOB. Poslanci doporučili vládě, aby se usilovala o změnu smluv ve prospěch státu. "Ve svém důsledku získává ČSOB na úkor státního rozpočtu neoprávněnou výhodu ve výši mnoho desítek miliard korun. Odpovědnost nese ministr financí Pavel Mertlík," míní vyšetřovací komise. Měl by stát usilovat o další peníze za IPB? HLASUJTE V ANKETĚ!

Návrh usnesení, které navrhla vyšetřovací komise podpořilo 106 ze 188 přítomných poslanců, zbytek byl proti. Podle prvních zpráv podpořili doporučení vládě především poslanci ODS, KDU-ČSL a komunisté. Proti hlasovali poslanci ČSSD a většina z Unie svobody.

Vláda, která přijaté usnesení může, ale nemusí akceptovat, má podle přání sněmovny iniciovat změnu dokumentů o převodu banky na ČSOB tak, aby byly vyváženější ve prospěch České republiky.

Když se kabinet nedohodne přímo s ČSOB, zváží poslanci napadení obchodu u nezávislého soudu kvůli příkrému rozporu s dobrými mravy.

Měl by stát usilovat o další peníze za prodej IPB?
Hlasujte ZDE!

Úřadující ministr financí Jiří Rusnok považuje jakoukoli změnu již uzavřených smluv za nesmyslnou a nemožnou. "Myslím, že možnosti změny jsou velmi omezené. Vláda je jistě posoudí, ale myslím, že k realitě mají daleko... Chcete-li měnit nějakou smlouvu, na to musejí být dva," míní ministr.

Podobného názoru je i preimér Zeman. "Je pochopitelné, že každá strana se snaží získat co nejvýhodnější podmínky." Zopakoval, že bude ve vládě usilovat o zveřejnění smluv o prodeji IPB, aby se rozptýlilo podezření o jejich protizákonnosti. "Mám sice ve vládě jenom jeden hlas, ale je to hlas premiéra a doufám, že vládu přesvědčím."

Za problémy může Mertlík
Zpráva kritizuje exministra financí Pavla Mertlíka a bývalého guvernéra Josefa Tošovského za to, že varianta převzetí IPB cestou uvalení nucené správy a následně její rychlý prodej ČSOB odpovídá scénáři, který ČSOB připravovala dlouho předtím.
Na otázky o IPB odpovídal Pavel Mertlík v on-line rozhovoru.

Špatně prý fungoval také management IPB, který podle poslanců uváděl v omyl auditora i bankovní dohled. Komise tak jinými slovy říká, že vedení IPB zkreslovalo účetnictví a maskovalo vzniklé ztráty. Při historickém pátrání po okolnostech ztráty kontroly státu nad bankou dospěla komise k závěru, že klíčovým momentem byl prosinec roku 1993.

Tehdy se stát nezúčastnil navyšování v IPB a jeho podíl se ze 47 procent snížil na 36,5 procenta. Podle komise to bylo rozhodnutí tehdejšího náměstka ministra privatizace Romana Češky. Jeho právník Jiří Bednář však uvedl, že tvrzení je nepravdivé a lživé, což si mohla komise ověřit, a pokud to prý neudělala, jde o politováníhodné selhání.

Co doporučuje vyšetřovací komise:

- změnit transakční dokumenty ve prospěch ČR
- navrhnout novelu zákona o bankách, upravující lépe postavení nuceného správce bank
- zveřejnit smlouvy s ČSOB
- prošetřit případnou trestní odpovědnost jednotlivých lidí

Komise: stát zasáhnout musel
Poté, co předseda vyšetřovací komise Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) přečetl v úterý poslancům celou zprávu, zvedla se ve sněmovně poměrně bouřlivá diskuze.

Poslanci se v podstatě rozdělili na dva tábory, které se shodují v tom, že zásah státu byl v době problémů IPB nevyhnutelný. Rozcházejí se ale názory na jeho provedení.

"Žádná varianta řešení nebyla myslitelná bez aktivní role státu a zapojení veřejných výdajů. Nečinnost vlády by měla za důsledek ekonomickou katastrofu," prohlásil Kalousek. "Kdo získal majetek, měl zaplatit odpovídající sumu," dodal. Celý spis, který čítá přes devět tisíc stran prý odešle Vrchnímu státnímu zastupitelství.

Tuto myšlenku podpořil také předseda rozpočtového výboru sněmovny Vlastimil Tlustý (ODS). Navrhl poslancům, aby sněmovna přijala usnesení, které pověří Službu pro odhalování korupce prověřením, zda postup státu nebyl motivován ekonomickými zájmy. Jeho návrh nakonec zákonodárci nepřijali.

"Politická scéna má dvě možnosti. Buď ze zprávy udělá podklad zásadního střetu a předvolební téma, nebo s chladnou hlavou přiznáme pochybení, která byla učiněna v celém vývoji IPB a pokusíme se je napravit minimalizací ztráty. V zájmu nás všechy by mělo být, aby se vláda pokusila smlouvy s ČSOB více vyvážit," míní Kalousek.

IPB jsem nedaroval, řekl v on-line rozhovoru exministr financí Pavel Mertlík.

"S některými částmi  zprávy souhlasím, u některých mám pochybnosti. Pochybnosti mám o tom, že se vytváří nějaká iluze, že existovalo levnější a lepší řešení, je to prostě pouze iluze," řekl iDNES současný ministr financí Jiří Rusnok. Dodal, že ztráta z prodeje banky nepřesáhne 95 miliard korun. Nikoli 180 miliard, jak prohlašoval například poslanec Tlustý.

Zeman: Vláda jednala správně
Předseda vlády Miloš Zeman (ČSSD) i guvernér ČNB Zdeněk Tůma však v rozpravě způsob prodeje IPB podpořili. Podle Zemana byl postup vlády správný. "Vláda zabránila ekonomickému otřesu," tvrdil poslancům. "Chci, abyste si všichni uvědomili, co zemi hrozilo. IPB ovládala třetinu ekonomiky a její pád by znamenal závažný ekonomický otřes," řekl premiér.

Zárověň prohlásil, že požádá vládu a ministra financí, aby všechny dokumenty o uvalení nucené správy na IPB a její prodej ČSOB byly odtajněny.

Tůma většinu závěrů komise odmítl. Podle jeho názoru nemohla ČNB postupovat jinak, než postupovala. Zdůraznil, že centrální banka jednala důsledně podle platných zákonů.

Ohlasy na přijaté usnesení

Václav Klaus (ODS): "Spokojen nemůže být daňový poplatník. Krok byl učiněn, a myslím, že je třeba za to vyšetřovací komisi poděkovat.

Vladimír Špidla (ČSSD): "Usnesení podle mého názoru neodpovídá realitě, právě proto, že nevzalo v úvahu onen základní výsledek, který vyplynul z debaty. (roz. shodu v tom, že vláda prodejem odvrátila finanční krizi)

Karel Kühnl (Čtyřkoalice): "Myslím, že je šílený nápad snažit se právně podkopat ten akt..., díky němuž byla odvrácena hrozba pro celou českou ekonomiku. Domnívám se, že právní zpochybnění tohoto aktu by mohl chtít opravdu jenom šílenec.

Miroslav Kalousek (KDU-ČSL): "Sněmovna tímto usnesením vyjadřuje vládě podporu ve snižování nákladů daňových poplatníků, bude-li mít vláda tu vůli."

Tlustý: Byl to dar století!
Přededa sněmovního rozpočtováho výboru Vlastimil Tlustý (ODS) soudí, že prodej IPB zaplatí se svých kapes daňoví poplatníci. Podle něj na každého, včetně dětí i důchodců, vychází částka od deseti tisíc do osmnácti tisíc korun.

"Na objednávku ČSOB stát pro ČSOB banku koupil. Na objednávku ČSOP stát pro ČSOB banku vyčistil a daroval. Neumín si představit žádnou obhajobu toho, že stát banku daroval, navíc podle scénáře ČSOB," konstatoval ve sněmovně Tlustý.

Jeho projev komentoval lakonicky ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD): "Pochopil jsem, že projev pana Tlustého bylo divadlo."

"Pokud má pan Tlustý opravdu poznatky o tom, že daňoví poplatníci budou platit až 18 tisíc na hlavu, pak se ptám, jak je možné, že vláda je ještě vládou," prohlásil šéf lidovců Cyril Svoboda s tím, že jde zřejmě o předvolební tah.

Na vině může být také Nomura
Sněmovna také po vládě požaduje, aby posoudila plnění závazků, které plynou bývalému vlastníku IPB - společnosti Nomura - ze smlouvy uzavřené s Fondem národního majetku. Podle ní získala v roce 1998 od státu balík akcií IPB. 

K dalším potenciálním viníkům řadí komise například bývalého náměstka ministra privatizace Romana Češku, šéfa FNM Tomáše Ježka, exministra financí Ivana Pilipa a členy bankovní rady, především pak šéfy bankovního dohledu Otu Kaftana a Pavla Racochu.

Předseda vyšetřovací komise IPB Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) předložil sněmovně závěrečnou zprávu. (3. července 2001)

Guvernér ČNB Zdeňěk Tůma sleduje zasedání sněmovny. (3. července 2001)

Předseda vlády Miloš Zeman hovoří s šéfem vyšetřovací komise IPB Miroslavem Kalouskem. (3. července 2001)