V první polovině roku chybělo ve státním rozpočtu na daních jedenadvacet miliard korun, což je téměř o třináct miliard více než loni. A to i přes zatím dvojnásobné tempo růstu ekonomiky.
Nejvíce - deset miliard korun činil propad na dani z přidané hodnoty. O dvě až tři miliardy se vybralo oproti plánu méně i na spotřebních daních či daních z příjmu.
Náměstkyně ministra financí Yvona Legierská upozorňuje, že daně chybějí především kvůli rostoucímu vývozu. "Ekonomika roste a s tím i vývozy, které však jsou od daně osvobozeny," říká.
Úředníci nedokážou odpovědět, proč se daně ve srovnání se sociálním pojištěním tak špatně vybírají. "Neumím si to vysvětlit," říká ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla.
Ekonomové tento vývoj přičítají tomu, že s odvody z mezd, jako je sociální pojištění, se nedá tak snadno manipulovat jako s daňovým přiznáním.
"Mzdy jsou dané a vyměření odvodů je téměř automatické," říká analytik Československé obchodní banky Marek Fér s tím, že u přiznání k dani lze do značné míry ovlivnit náklady.
Podle zástupce ředitele Finančního ředitelství v Praze Lubomíra Janouška jde o to, že i podnikatel mající téměř nulový zisk a neplatící daně odvádí alespoň minimum na sociálním pojištění.
Dosavadní vývoj podle Eduarda Janoty, náměstka ministra financí zodpovědného za rozpočet, znamená, že dřívější odhad o procento vyšší výkon ekonomiky rovná se o sedm miliard více na daních - neplatí.
Daně podle něho představují jedno z hlavních rizik, že letošní příjmy nebudou dodrženy. Ministerstvo financí zatím odhaduje jejich výpadek na osm až deset miliard.
Naopak naplnit schválený rozpočet se daří u příjmů ze sociálního zabezpečení. Za prvních šest měsíců roku se jich vybralo o jedenáct miliard korun více než za stejné období loňského roku.
Ministerstvo financí proto předpokládá, že letos jich připlyne do státní pokladny o šest až sedm miliard více, než se původně očekávalo. Vyšší výběr je podle ekonomů dán těsnou závislostí na rostoucích mzdách a zaměstnaností.
Špidla navíc upozorňuje, že se státu podařilo získat i část nedoplatků z minulých let. "Pojistné se vybírá na 109 procent, což je jeden z nejúspěšnějších výsledků za poslední roky," říká Špidla.
"V obou případech byly odhady ministerstva financí pro letošní rok o něco konzervativnější, než je skutečnost, což vysvětluje relativně slušný výběr těchto příjmů státního rozpočtu," míní ekonom Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek.
