V roce 2000 se všem kandidátským zemím podařilo dosáhnout ekonomického růstu, i když o rok dříve pět z nich včetně České republiky zápolilo s hospodářským poklesem. Zvláště razantně se z obtíží vymanilo Turecko, které se po propadu o 4,7 procenta v roce 1999 loni vrátilo k sedmiprocentním tempům z poloviny devadesátých let.
Tři roky trvající klesání zastavila loni Česká republika a Rumunsko. I přesto si tyto dva státy nejvíce pohoršily při srovnání ekonomické vyspělosti měřené HDP přepočteným na jednoho obyvatele.
Zatímco v roce 1996 dosahovalo Česko v tomto měřítku 65 procent průměru Evropské unie, loni už HDP na obyvatele v tuzemsku dosahoval jen 58 procent průměru Unie. Rumunsko si během této doby pohoršilo z 33 na 27 procent.
Přesto si Česká republika drží mezi uchazeči o vstup třetí příčku a je spolu s Kyprem, Slovinskem, Maltou a Maďarskem součástí pětice, která se dokázala dostat nad polovinu evropského průměru. Kypr a Slovinsko dokázaly dokonce už dohnat nejslabší členy Unie - Řecko, Portugalsko a Španělsko.
Naproti tomu Bulharsko, Rumunsko, Turecko, Litva a Lotyšsko zatím nedokázaly překročit ani třicet procent průměru Evropské unie.
|
Růst HDP (v %) a výkon ekonomik kandidátských zemí | ||||||
|
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
HDP na obyvatele, | |
| Bulharsko |
-10,1 |
-7,0 |
3,5 |
2,4 |
5,8 |
24 |
| Česko |
4,8 |
-1,0 |
-2,2 |
-0,8 |
3,1 |
58 |
| Estonsko |
3,9 |
10,6 |
4,7 |
-1,1 |
6,4 |
37 |
| Kypr |
1,9 |
2,5 |
5,0 |
4,5 |
4,8 |
82 |
| Litva |
4,7 |
7,3 |
5,1 |
-3,9 |
3,3 |
29 |
| Lotyšsko |
3,3 |
8,6 |
3,9 |
1,1 |
6,6 |
29 |
| Maďarsko |
1,3 |
4,6 |
4,9 |
4,2 |
5,2 |
52 |
| Malta |
4,0 |
4,9 |
3,4 |
4,0 |
4,7 |
53 |
| Polsko |
6,0 |
6,8 |
4,8 |
4,1 |
4,0 |
39 |
| Rumunsko |
3,9 |
-6,1 |
-4,8 |
-2,3 |
1,6 |
27 |
| Slovensko |
6,2 |
6,2 |
4,1 |
1,9 |
2,2 |
48 |
| Slovinsko |
3,5 |
4,6 |
3,8 |
5,2 |
4,6 |
71 |
| Turecko |
7,0 |
7,5 |
3,1 |
-4,7 |
7,2 |
29 |
| Průměr kand. zemí |
5,0 |
4,7 |
2,8 |
0,0 |
5,0 |
35 |
| Průměr EU |
1,6 |
2,5 |
2,9 |
2,5 |
3,3 |
100 |
