"Zvýší-li se cena elektřiny o třináct procent, bude dopad do spotřebitelských cen 0,4 procenta," řekl ČTK Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt. Totéž číslo sdělil i David Marek z Patria Finance.
Spotřebitelské ceny vycházejí z takzvaného spotřebního koše, tj. souboru 775 výrobků a služeb, jejichž hodnota má určitou váhu, dohromady sto procent. Váha elektřiny ve spotřebním koši je 3,3 procenta.
V rámci odbourání dotací a otevírání elektroenergetického trhu se v lednu příštího roku zvýší ceny pro domácnosti v průměru o 13 procent. Záležet bude na tom, v jakém regionu bydlíte. Nejvíc postižení budou zřejmě Pražané.
Naopak nejnižší nárůst mohou očekávat podle ředitele sekce regulace Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka lidé z východních Čech. Záleží to na nákladech distributorů proudu, které jsou v každém regionu jiné, a jejichž analýzou se Němečkův úřad zabýval.
"Předpokládáme, že rozdíly dosáhnou řádově procenta z ceny za každou kilowatthodinu. Nikdo tedy nemůže čekat, že by se mu cena změnila třeba o polovinu," sdělil už dříve předseda úřadu Pavel Brychta.
I několik procent však pro lidi, kteří mají velkou spotřebu a elektřinou topí, může znamenat rozdíl více než tisíce korun za rok.
ROZHOVOR S ŠÉFEM REGULAČNÍHO ÚŘADU PAVLEM BRYCHTOU Z POLOVINY SRPNA 2001
Kdy bude jasno o cenách pro příští rok?
Do listopadu vydáme všechny cenové výměry - pro elektřinu, plyn a teplo -, aby platily od ledna. U elektřiny se bude cena regionálně lišit podle diferencovaného poplatku za distribuci.
Kde bude proud levnější?
Analýzy ještě nejsou ukončeny. Rozdíly však nebudou dramatické, řádově půjde o procenta, tedy haléře až desetihaléře z ceny za kilowatthodinu. Měsíčních platů se to týkat nebude.
Příští rok se očekává další zdražení plynu. O kolik se domácnostem cena zvedne?
Ceny plynu se odvíjejí od ropy a dolaru, které my samozřejmě nemáme pod kontrolou a těžko můžeme jejich vývoj ovlivňovat. Pokud se nebudou dramaticky měnit, tak předpokládáme zhruba desetiprocentní zdražení pro domácnosti.
Otázkou je, zda to bude naráz od 1. ledna. Uvažujeme o rozložení. Jednou by se zdražilo v lednu a potom v polovině roku. Kromě domácností očekáváme menší růsty i u ostatních odběratelů.
Podle nového energetického zákona má od 1. ledna skončit monopol na trhu s elektřinou a firmy mají začít bojovat o své zákazníky. Příprava vyhlášek se doposud táhla, a poslanci dokonce žádali, aby se liberalizace ještě o rok posunula. Stihne se to tedy?
Od hospodářského výboru parlamentu jsme dostali úkol zpracovat harmonogram vyhlášek a také jsme jim ho před parlamentními prázdninami předložili. Z naší strany vše plníme.
V jakém stavu tedy je nyní legislativa?
Všechny vyhlášky, které má náš úřad zpracovat, jsou už v připomínkovém řízení nebo jsou vydané a platí. Problémy jsou v tom, že v připomínkových místech jsou dovolené. A u těch, co již platí, je zase málo využívají účastníci trhu.
Například pokud jde o povinnou novou autorizaci pro podnikání na trhu s elektřinou, tak máme velmi málo žádostí. Přitom pokud ji v lednu někdo nebude mít, hrozí mu sankce za nepovolené podnikání až do 50 milionů korun.
Co se z pohledu spotřebitelů bude od ledna vlastně dít?
Trh se bude otevírat postupně. V lednu tedy získají možnost výběru dodavatele jen ti zákazníci, kteří mají spotřebu 40 gigawatthodin ročně a vyšší, což je kolem stovky subjektů. Kromě nich ale na trh přijdou i obchodníci s elektřinou. A distribuční společnosti si budou vybírat dodavatele pro své chráněné zákazníky.
Kolik obchodníků se podle vás objeví?
Oproti tomu, co se říká, tedy že máme stovky žádostí o licence na obchodování s elektřinou, je skutečnost taková, že jsme vydali 15 licencí, dalších 6 je v řízení.
Jsou mezi nimi i velké mezinárodní společnosti?
Všechno jsou české subjekty.
Uvolní se příští rok úplně dovozy elektřiny ze zahraničí?
Ano, ale nabídka musí být akceptovatelná a musí se vejít do určité kapacity přeshraničních vedení či přenosové soustavy.
Obecně panuje strach z masivních dovozů z Německa. Je to podle vás problém?
Myslím, že my se bojíme dovozů z Německa a Němci se bojí vývozů z Česka. Rozumné by tedy bylo, aby se vedla politická jednání a dospělo se k nějaké dohodě.
K jaké dohodě?
Lze dohodnout objem nějaké vzájemné výměny. Tato jednání však ze zákona může vést ministerstvo průmyslu, to má v kompetenci rozhodnout o případném omezení dovozu. Pokud jde o náš úřad, tak naším primárním cílem je ochrana konečných spotřebitelů.
Očekáváte, že trh v příštím roce nějak zahýbá cenami elektřiny?
Pokud jde o chráněné zákazníky, tedy ty, co zatím nebudou mít možnost volby jiného dodavatele, tak pro jejich příslušné distributory stanovíme určité cenové pásmo, v jakém se mohou pohybovat. Bude tedy záležet na tom, jaké podmínky si distribuční firmy, které budou mít možnost volby, s dodavateli vyjednají.
My jsme pak podle situace na trhu připraveni během roku určitou prahovou cenu pro zákazníky upravit, především směrem dolů. Jak to dopadne, to dneska nikdo neví, ale ten potenciál je a mohlo by se to později projevit i u nejmenších spotřebitelů.
Velké šance na základě zkušeností ze zahraničí mají velcí spotřebitelé. V Německu jim klesly ceny až o 40 procent. Dá se to čekat u nás?
To závisí hlavně na marketingové strategii výrobců a dodavatelů, ale i odběratelů. Existuje široké pole možností, jakým způsobem si elektřinu objednat, z kolika zdrojů si dodávku poskládají, jestli uzavřou dlouhodobý kontrakt, nebo budou nakupovat jen na krátkodobém trhu. Jsem ale přesvědčen, že ceny neporostou.
Nehrozí u nás po otevření trhu něco jako v Kalifornii, kde došlo k výpadkům proudu?
Takové důsledky vylučuji. Nejen u nás, ale v celé Evropě je nadkapacita výrobních zdrojů elektřiny. V Kalifornii v podstatě nebyla možnost objednat další dodávky z jiných zdrojů včetně importů. A to u nás nehrozí.
ČEZ pohrozil, že pokud se nezmění struktura ceny elektřiny, bude muset uzavřít některé uhelné elektrárny. Očekáváte takový vývoj?
Jestli jsem pochopil dobře požadavek ČEZ, cena by se skládala půl na půl z hodnoty silové elektřiny a služeb. To prostě není možné. Neumožňuje to ani energetický zákon, ani zákon o cenách.
Jestliže ČEZ říká, že v Německu to tak je, tak důvod je takový, že tam výrobci snížili razantně cenu za vlastní elektřinu, takže podíl za ostatní služby se výrazně zvýšil. A ČEZ má také obrovské možnosti.
