"Na poslední valné hromadě v srpnu si představenstvo již po třetí odhlasovalo vystoupení z likvidace, aby nemuseli drobným akcionářům nic vyplácet. Proto jsem se rozhodl podat žalobu na neplatnost této valné hromady," řekl Častorál. Součástí této žaloby byl i návrh opatření, které zakazuje jakkoli nakládat s majetkem.
Viktor Kožený označil rozhodnutí soudu za pokus o ještě větší diskreditaci své osoby. Zákaz jakéhokoli pohybu s majetkem totiž mimo jiné znamená, že představenstvo holdingu nebude moci drobným akcionářům vyplatit slíbené peníze. "Ty peníze tam přitom jsou," řekl ČTK Kožený.
Likvidátor Častorál i drobní akcionáři však chtějí zrušit rozhodnutí valné hromady a zmrazit majetek právě proto, že nabízená suma - 600 korun za akcii - se jim zdá nízká. "Malí akcionáři by přišli o likvidační zůstatek deset miliard korun a ještě o asi dvě miliardy úroků z prodlení za dva roky," řekl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk po srpnové valné hromadě, která šestisetkorunovou výplatu odsouhlasila.
Podle Staňka navíc informace z představenstva holdingu ukazují, že na účtu je podle v této chvíli pouze miliarda korun. A to na slíbený odkup dvaceti kusů akcií za 600 korun zdaleka nestačí. "Na to by bylo potřeba 2,8 miliardy korun," uvedl Staněk.
Drobní akcionáři tak požadují, aby holding nejprve na účet složil chybějících 12 miliard korun. "Pak ať si dělají s Harvardem co chtějí. Já však v tuto chvíli pochybuji i o tom, že by měli tu miliardu. A pokud ji mají, tak by mě zajímalo odkud," uvedl Staněk.
Policie v pondělí 17. září informovala Viktora Koženého a bývalého likvidátora HPH Borise Vostrého o tom, že pro ně připravila obvinění z trestného činu podvodu. Vyšetřovatelé jim kladou za vinu, že z HPH nelegálně převedli v letech 1995 až 1997 peníze ve výši asi 11,5 miliard korun.
