Jmenování zástupce České republiky potvrdila mluvčí ministerstva financí Jana Vargová. Nomura (její společnost Saluka) se odškodnění domáhá kvůli postupu státu při řešení loňské krize Investiční a Poštovní banky.
Stát nejprve uvalil na IPB nucenou správu a zárukami za špatné obchody následně podpořil prodej banky do rukou ČSOB. Nomura argumentuje, že na rozdíl od IPB stát ostatní velké banky očistil od špatných úvěrů, a Nomuru, jako investora v IPB tak znevýhodnil.
Podle zástupců státu bylo rovné zacházení zajištěno tím, že Nomura za neočištěnou banku zaplatila podstatně méně než kupci v případě očištěných bank.
Nomura hodlá dál vyjednávat
Ačkoliv se již prakticky rozjel arbitrážní soud mezi státem a Nomurou, která v souvislosti s loňským prodejem Investiční a Poštovní banky požaduje odškodnění 30,5 až 40,6 miliardy korun, znesvářené strany budou nadále jednat i mimo půdu soudu.
Podle dobře informovaného zdroje z ministerstva financí má přijet na jednání s ministrem Jiřím Rusnokem nejvyšší šéf londýnské Nomury International Takumi Shibata.
Mluvčí Nomury Clare Williamsová však odmítla schůzku potvrdit. "Program nejvyššího vedení Nomury nekomentuji," uvedla. V přístupu Nomury to představuje podstatnou změnu, protože nejvyšší šéf se dosud jednání o možném smírčím řešení sporu přímo neúčastnil.
Arbitrážní řízení může podle odborníků skončit kdykoliv dohodou. Nomura i Česká republika již jmenovaly do arbitrážního tribunálu své zástupce. "Do dvacátého října musí oba zástupci jmenovat třetího, který bude předsedou tribunálu. Do té doby nebudeme jména zveřejňovat," uvedla mluvčí ministerstva financí Jana Vargová. Podle Williamsové lze očekávat rozhodnutí soudu až v příštím roce.
Nomura k výši požadovaného odškodnění dospěla výpočtem podle analýzy, kolik by představovala hodnota jejího podílu v IPB (46 procent), pokud by stát banku očistil a prodal. Argumenty pro arbitrážní soud se opírají o mezinárodní dohody o ochraně investic. Nomura tvrdí, že ji stát diskriminoval tím, že jiným bankám pomohl ze ztrát odkupem špatných úvěrů, zatímco v případě IPB tak neučinil.
Zástupci státu však loni (při řešení krize, kdy byla na banku nejprve kvůli špatné finanční situaci uvalena nucená správa a následně byla prodána se státními zárukami ČSOB) postup zdůvodňovali jinak. Stát podle nich odmítl poskytnout pomoc akcionářům, kteří přivedli banku do krize a za jejichž vedení dospěla do ztrát v řádu desítek miliard korun.
V případě nucené správy a prodeje podniku IPB státní úředníci nepřipouštějí, že by byly porušeny zákony či mezinárodní dohody. Mluvčí ČSOB na arbitráž reagoval slovy, že tato banka není součástí sporu.
"My pracujeme na navrácení aktiv vytunelovaných z IPB. Jakýkoliv pokus vlivných akcionářů IPB vydávat sebe sama, a nikoliv vkladatele, za poškozené je nejenom prostoduchý, ale i arogantní," řekl.
Očekává se, že záruky, které ministerstvo financí poskytlo ČSOB na ztráty IPB, přijdou státní pokladnu, a tedy i daňové poplatníky na 95 miliard korun. Záruku pro ČSOB napadá Nomura proto, že ji získala bez výběrového řízení.
