Komise pro cenné papíry označila zjištění auditora za velmi závažné. Podle čtvrtečního prohlášení společnosti Andersen dokumenty skartovali nebo jinak zničili sami zaměstnanci Enronu.
Auditor na to upozornil kromě komise i ministerstvo spravedlnosti a výbory Kongresu. Oznámení vyvolalo bouřlivou debatu mezi ekonomy a právníky, a tak auditor vydal upřesňující správu. V ní sdělil, že ke skartaci došlo předtím, než komise upozornila Enron na nutnost vysvětlil některé postupy.
O aktiva se poperou věřitelské banky
O aktiva firmy, jejíž akcie kdysi patřily na americké burze k nejbonitnějším, se zřejmě poperou největší věřitelé, americké banky Citigroup a UBS. Oba ústavy se o části Enronu budou zajímat nezávisle na sobě.
Bankám jde především o ovládnutí distribuční společnosti EnronOnline, která je internetovou platformou pro obchodování s energií a kovy. Je to jedno z nejcennějších aktiv Enronu.
Největší krach za 70 let
Pád Enronu byl největším bankrotem amerického podniku od hospodářské krize 30. let. Energetická skupina požádala na začátku prosince o soudní ochranu před věřiteli.
Zároveň podala žalobu na společnost Dynegy, s níž se před časem dohodla na vzájemném sloučení. Pro zadluženou Enron byla tato fúze krajně důležitá a měla ji zachránit před úpadkem. Dynegy však nakonec plánované převzetí Enron v hodnotě devíti miliard dolarů odvolala.
Žádost Enron o ochranu před věřiteli bude projednávat federální soud v New Yorku. Společnost Enron, kterou tíží dluhy v hodnotě nejméně 16 miliard dolarů, se zatím pokusí řešit svoji finanční situaci.
Podle paragrafu 11 zákona USA o bankrotech totiž společnost může pokračovat v provozu, zatímco spolu s věřiteli pracuje na plánu reorganizace. Enron rovněž hodlá snížit dodatečně počet zaměstnanců, a to především ve svém ústředí v Houstonu.
"Přijímáme tyto kroky, které jsme dnes oznámili k záchraně kapitálu, stabilizaci našich aktivit, obnově důvěry našich obchodních partnerů a zvýšení naší schopnosti zaplatit věřitelům," řekl v prohlášení prezident a výkonný ředitel společnosti Ken Lay.
Osud Enronu zpečetiila Dynergy
Ještě v úterý 27. listopadu se Enron a Dynegy pokoušely najít společnou řeč. "Vzhledem k okolnostem cítíme, že nemáme jinou možnost než chránit zájmy našich akcionářů," komentoval však podle CNN šéf Dynegy Chuck Watson důvody, které jeho firmu vedly ke zrušení plánované fúze s Enronem.
"To je konec Enronu. O tom není žádných pochyb," zhodnotil analytik Credit Lyonnais Securities Gordon Howald šance firmy, která většinu zisků měla z obchodování s energií a zemním plynem. Právě tyto klíčové sektory si chce Enron ponechat. Aby získal peníze, prodá většinu svých ostatních aktivit. To však zřejmě nebude na splacení celkových dluhů ve výši zhruba 12 miliard dolarů stačit.
Enron vznikl v roce 1985 spojením dvou firem, které se tehdy soustředily hlavně na plynovody. O čtyři roky později začala společnost s plynem sama obchodovat. V roce 1994 vstoupila i na trh s elektrickou energií. Tomuto sektoru pak Enron přikládal stále větší důraz. V roce 2000 tvořil velkoobchod s elektřinou 95 procent jeho tržeb a přes 80 procent zisků.
Ještě do loňska byla společnost symbolem úspěchu. Jako jedna z mála v oboru totiž dokázala v devadesátých letech plně využít technologického boomu a přešla na obchodování přes internet. Její akcie letěly vzhůru a loni dosáhla tržní kapitalizace koncernu svého maxima 63 miliard dolarů. To už je ale minulost.
Enron nakonec doplatil nejen na celkový hospodářský útlum v USA, ale hlavně na neprůhledné finanční operace bývalého vedení, kvůli nimž ztratil důvěru investorů. Akcie se propadly a v současnosti se jejich cena pohybuje kolem 60 centů.
