Manažerky mohou závidět platy mužům

Za stejnou práci o čtvrtinu menší plat. Tak vypadá odměňování žen-manažerek v amerických firmách v porovnání s jejich mužskými kolegy. Podle studie, jejíž vypracování si zadal americký Kongres, dosahují například v odvětví komunikací platy žen pouhých 73 procent mužské úrovně.

O mnoho lépe si manažerky nestojí ani v jiných oborech - ještě poměrně dobře jsou na tom ředitelky škol a škol, knihoven a dalších školských institucí. Ty si vydělají 91 centů tam, kde muži inkasují jeden dolar. Naproti tomu nejhůř dopadly šéfky maloobchodních firem, které dostávají jen 65 procent mužské úrovně.

Navíc se v porovnání s rokem 1995, kdy se uskutečnil obdobný průzkum, situace spíše zhoršuje. Nerovnosti se oproti polovině devadesátých let prohloubily v sedmi z deseti sledovaných odvětví. „Rozdíly mezi úrovní mezd v letech 1995 a 2000 však nelze nutně chápat jako trend, protože v každém ze zkoumaných let mohla zapůsobit nějaká krátkodobá výchylka,“ upozorňují na druhé straně autoři studie.

Podle Diany Furchtgott-Rothové, personální šéfky ekonomických poradců Bílého domu, je navíc možné, že výsledky jsou zkresleny, protože do odvětví nastupují mladé ženy s nižšími platy, což snižuje celkový průměr.

Tento závěr by podporovala i další zjištění výzkumníků, a sice, že americké manažerky jsou oproti mužům na srovnatelných pozicích mladší a s nižším vzděláním. Navíc jsou častěji svobodné či rozvedené.

„Nenacházím ve zprávě jedinou řádku s dobrou novinkou,“ uvedla Carolyn Maloneyová, která si spolu s Johnem Dingellem ze Sněmovny reprezentantů zprávu vyžádala a analyzovala. Zjištění o rodinných poměrech manažerek může nakonec podle obou zákonodárců vést k přezkoumání legislativě o mateřské dovolené.

Obdobná situace jako ve Spojených státech panuje rovněž v České republice. Také zde se podle statistik pohybují platy žen okolo tří čtvrtin úrovně odměn vyplácených mužům. Ekonomové však upozorňují, že tento údaj odráží také další hlediska, například výběr povolání. I ženy s vysokoškolským diplomem se totiž soustřeďují do profesí, kde se vyplácejí nižší mzdy, například do školství.

Neznamená to však, že diskriminace - tedy nižší ohodnocení za úplně stejnou práci - neexistuje. Například finanční ředitelky braly podle statistik v roce 2000 27 tisíc korun, finanční ředitelé pak přes 40 tisíc.

Trendem v Česku však nepochybně je postupné snižování rozdílů - zatímco v osmdesátých letech byly platy žen skoro o pětatřicet procent nižší než platy mužů, v polovině devadesátých let už se tento rozdíl snížil na 22 procent.