Z prohlášení různých přestavitelů České národní banky, která plní roli emitenta domácího oběživa, je zřejmé, že v brzké době dojde ke stažení deseti- a dvacetihaléřových mincí z oběhu. Důvodem je, že tyto mince neplní roli oběživa, neboť značná část z nich se ztrácí z oběhu. Pro představu: na každého z nás v současné chvíli připadá 66 desetníků a 53 dvacetníků v oběhu. Takové množství hliníkových mincí přitom nosí v peněžence asi jen málokdo, takže lze předpokládat, že značná část mincí skončila „v kanálu“. Výroba nových mincí nízké nominální hodnoty je přitom pro ČNB ztrátová – výroba desetníku stojí zhruba dvacet haléřů. ČNB tedy musí dodávat nové mince do oběhu za cenu ztráty. Není tedy divu, že ČNB již pozastavila ražbu dvacetníků a omezuje dodávku desetníků do oběhu. V některých místech republiky jsou již dnes tyto mince vzácností. Je tak jen otázkou času, kdy dojde k úplnému pozastavení ražby těchto mincí a k postupnému stažení těchto mincí z oběhu.
Jaké to bude mít důsledky? Na začátku je nutno říci, že dnes si za deset či dvacet haléřů již nic nekoupíte. Nízkou kupní sílu těchto mincí lze dokumentovat i tím, že je odmítají přijímat i mnozí žebráci. Úloha těchto mincí dnes spočívá pouze v optickém snížení cen výrobků, kdy cena většiny výrobků končí 90 haléři. Jako příklad lze uvést cenu piva 7 Kč 90 haléřů. Spotřebitel se pak často řídí pouze korunovou cenou (7 Kč) a na haléřovou cenu (90 haléřů) již nehledí. Je tedy výrazně více výrobků, jejichž cena končí 50-90 haléři, než výrobků, jejichž cena končí 10-40 haléři.
Jelikož po zrušení desetníků a dvacetníků bude nejnižší mincí padesátník, prodejci budou stát před volbou, zda cenu zaokrouhlit dolů (u zmíněného piva na 7 Kč 50 h) nebo nahoru (na 8 Kč). Je patrné, že vyšší cena je mnohem blíže původní ceně, ale vytrácí se optický efekt nízké ceny. Nižší cena je dále od původní ceny, avšak optický efekt nízké ceny je zachován. Je zřejmé, že část prodejců se v závislosti na své prodejní politice přikloní k první variantě, část ke druhé variantě. Celkově tak zrušení desetníků nebude nutně znamenat zdražení výrobků. Dilema, kam zaokrouhlit, navíc pro mnohé prodejce nemusí vůbec existovat. Prodejce s elektronickou pokladnou, kterých je dnes většina, budou moci zachovat desetníkové ceny výrobků a na padesátníky zaokrouhlovat až při součtu celkové hodnoty nákupu. Podobná praxe je běžná i v jiných zemích světa, které přestaly emitovat mince nízkých nominálních hodnot. Ze všech těchto důvodů se není nutno obávat zdražení cen výrobků, ceny s největší pravděpodobností v průměru zůstanou stejné jako jsou dnes s desetníky.
Zrušení desetníků a dvacetníků může naopak přinést transakční úspory prodejcům, kteří již nebudou muset manipulovat s velkým množstvím drobných mincí. Tyto úspory, jakkoliv na první pohled marginální, se mohou odrazit v nižších cenách prodávaného zboží, resp. v zaokrouhlování směrem dolů.
Kdo doplatí na zrušení mincí nejvíce?
Nejvíce tak na zrušení desetníků doplatí hráči mariáše. V současnosti je totiž základní sázkou do mariáše deset nebo dvacet haléřů. Pokud by to byl padesátník, výhry a samozřejmě prohry hráčů by u některých her šly až do tisíců. Pokud například hráč v desetníkové hře prohraje hru 150 v červených, platí 25 korun 60 haléřů. Pokud tu samou hru prohraje v padesátníkové hře, zaplatí již 128 korun. Je však otázkou, zda jsou hráči mariáše dostatečně silnou zájmovou skupinou, aby dokázali odvrátit stažení desetníků z oběhu. Lze předpokládat, že i přes značnou oblíbenost mariáše v české kotlině se desetníky a dvacetníky začnou vytrácet z našich peněženek již v příštím roce.
Bude se tak opakovat minulost, neboť k podobné situaci došlo v roce 1993, kdy byly z oběhu vyřazeny jednohaléřové a pětihaléřové mince. Tehdy stažení mincí nepřineslo žádné problémy, neboť se tyto mince na začátku 90. let již prakticky nepoužívaly.
Co si myslíte o užitečnosti drobných mincí? Berete při placení zpátky drobné mince? Máte doma plné prasátko desetníků nebo je vhazujete do kašen? Napište nám svůj názor!
