Oficiální minimální mzdu může zaměstnavatel dát jen člověku, který vykonává práci vyžadující jen velmi nízkou kvalifikaci.
Například konstruktérovi nesmí zaměstnavatel nabídnout nižší plat než deset tisíc korun. Podobná pravidla platí i pro další profese. Pro ně je tedy minimální plat výrazně vyšší než zmíněných 6 200 korun měsíčně.
Proti Škromachovu návrhu protestovali nejen zástupci zaměstnavatelů, ale i někteří ministři.
Ministr průmyslu Jiří Rusnok požadoval zvýšení pouze o 200 korun, námitky měli i ministři školství Petra Buzková a kultury Pavel Dostál. Těm se nezdálo krytí růstu mezd pro státní zaměstnance ve státním rozpočtu.
Firmy se obávají, že navýšení minimálních mezd ohrozí jejich produktivitu. Jejich zástupci prosazovali růst jen na rovných šest tisíc.
ČSSD minimální mzdu výrazně zvyšuje od chvíle, kdy v roce 1998 poprvé usedla do vlády. Sám premiér Špidla to považuje za prioritu.
Premiér se domnívá, že čím vyšší bude minimální plat, tím méně lidí bude závislých na sociálních dávkách. Zkušenosti sociálního systému to bohužel nepotvrzují.
Řada ekonomů navíc zvyšování minimální mzdy kritizuje. Upozorňují, že její vzestup výrazně prodražuje firmám práci nekvalifikovaných lidí a snižuje produktivitu práce. Zjednodušeně řečeno: práce některých lidí přináší menší užitek, než je užitek minimální mzdy.
Podnikatelé proto tyto zaměstnance raději nepřijímají, a ti se tak uchylují k životu na podporách v nezaměstnanosti a na sociálních dávkách.
