O čtvrt procentního bodu klesly také ostatní úrokové sazby vyhlašované ČNB.
Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma uvedl, že rozhodování o tom, zda změnit či nezměnit sazby bylo dlouhé a zaznívalo mnoho argumentů pro i proti tomuto kroku.
"Nakonec jsem rozhodli pro pokles sazeb. Přestože spotřeba roste slušným tempem, nejsou inflační tlaky na poptávkové straně," uvedl Tůma.
Dodal, že ke snížení sazeb přistoupila banka přesto, že se zlepšil růst domácí ekonomiky tažený právě spotřebou a mírně se lepší i situace v okolních zemích.
"Snížit sazby lze bez větších rizik," konstatoval guvernér.
"V domácí ekonomice neexistují inflační tlaky, ekonomika se stále pohybuje výrazně pod svým potenciálem, produkční kapacity nejsou zdaleka využity," shrnul další možné argumenty centrální banky ekonom Raiffeisenbank Ivo Nejdl.
Analytici se netají tím, že je krok ČNB zaskočil. Rekordně nízké sazby ČNB se dále promítnou do nabídky komerčních bank. Sníží se úroky z půjček, na druhé straně budou ale méně vynášet i úspory střadatelů uložené v bankách.
Také koruna ještě může oslabit.
"Je jen otázkou času, kdy koruna oslabí až k 32 za euro. Nad touto úrovní však nemá mnoho důvodů dlouho setrvat. Už úroveň 31,90 nebo i 31,80 za euro je tedy dobrou příležitostí k nákupu levných korun," míní hlavní ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová.
Ivo Nejdl z Raiffeisenbank k tomu dodává, že se na trh může časem vrátit spekulativní kapitál, který by znovu tlačil na posílení koruny.
"Ačkoli to dnes vypadá nepravděpodobně, nemusí být redukce sazeb tou poslední," míní Nejdl.
| Komentář Atlantik FT si přečtěte ZDE |
Mimo úroků rozhodla bankovní rada ČNB také o zvýšení odhadu růstu domácí ekonomiky na letošní rok o procento. HDP by tak měl stoupnout o 2,2 až 3,5 procenta, v roce 2004 pak o 2,5 až 4,5 procenta.
Ke této prognózy vedla ČNB mimo jiné také opravená čísla o zahraničním obchodě.
Zároveň se posunulo pásmo, ve kterém centrální banka očekává inflaci. Spotřebitelské ceny by měly za rok v lednu růst o 1,6 až tři procenta, v červnu pak o dvě až 3,4 procenta.
Guvernér Tůma uvedl, že největší rizika předpovědí vidí banka ve stále nejasné podobě reformy veřejných financí, nejistotě ve vývoji kurzů středoevropských měn včetně koruny a situaci okolo Iráku, která ovlivňuje kurzy měn i cenu ropy.
David Marek z Patria Finance se pozastavuje nad tím, proč banka snižuje sazby, když růst ekonomiky je podle ní poměrně dobrý a není tedy třeba jej podporovat.
"Vyvstává otázka, proč ČNB nesnížila úrokové sazby razantněji na konci října, když tehdejší prognózy byly ještě nižší než současné prognózy?," ptá se Marek.
Podle něj se většina finančního trhu po kratší či delší době přizpůsobila dosavadnímu chování centrální banky. Dnešním rozhodnutím je tedy zaskočena.
Uznává, že krok z části vysvětluje menší obava z vnější nerovnováhy a malé inflační tlaky, ale požaduje, aby ČNB více odkryla karty, neboť podle jeho názoru i ona očividně musela revidovat své přechozí úvahy.
Naposledy ČNB snížila repo sazbu 31. října 2002 ze tří na 2,75 procenta.
