Právě dohledem nad kvalitou nejvíce argumentují pivovary, když zřizují řetězce vlastních hospod s jednotným názvem nebo jim propůjčují jméno svých ochranných značek.
Takové řešení jim zároveň umožňuje dohled nad celkovým image značky v restauracích a objemem prodaného piva.
"Důvod to jistě je, ale z celkově prodaného množství piva jde přes značkové hospody poměrně málo," říká Ivan Šlechta, který má ve Staropramenu na starosti značkové podniky.
Ani ostatní pivovary nezůstávají pozadu a ty, které ještě vlastní síť hospod nemají, o ní už začínají přemýšlet.
Staropramen, který se značkou Potrefená husa a dvěma dalšími sjednocenými typy hospod začal, brzo následovala česká pivní jednička - Plzeňský Prazdroj. Ten na spřízněné hospody začíná věšet logo PUOR tedy Pilsner Urquell Original Restaurant.
Restaurace Prazdroje nejsou provozovány na klíč, jako například McDonald's, ani se na nich pivovar majetkově nepodílí.
"Spojuje je samozřejmě pivo, tradiční česká kuchyně a poznávacím znamením je využití prvků jednotného stylu interiéru," říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.
V pivnicích Prazdroje načepují pivo pod měděným víkem, které je replikou pivovarské pánve z výroby, do speciálních půllitrů. Prazdroj má takových hospod po celé zemi i v zahraničí zatím devět, ale v nejbližší době plánuje otevřít další tři.
Ostatním restauracím s Plzeňským Prazdrojem na čepu, které dodržují pivovarem stanovená pravidla, Plzeňští udělují certifikáty kvality.
Staropramen se naopak na pořízení značkových hospod majetkově podílí. "Zpočátku to bylo tak půl na půl, ale teď už větší část nákladů nese budoucí provozovatel," říká Ivan Šlechta s tím, že restaurace se postupně staly zavedenou značkou.
Pivovar má Potrefených hus osm a na dalších třech - v Plzni, Budějovicích a Ostravě - pracuje. Na rozdíl od ostatních konceptů Staropramenu, jako je například Sportovka či Staré dobré časy, jichž je v zemi několik desítek, nestaví Potrefená husa na starých relikviích z pivovarnictví.
Tváří se spíše jako podnik mezi hospodou a barem určený do center moderních měst s typickými velkými prosklenými výklady místo malých oken.
Šanci pohlídat si své pivo si nenechávají utéct ani ostatní. Budějovický Budvar, nejznámější český exportér, pomalu začíná uvádět do života svůj koncept Budvar Barů a Budvarek. "Budvarky mají mít typickou atmosféru s jednotným vzhledem, a třeba i jídelníčkem," říká šéf Budvaru Jiří Boček.
Ostatní větší pivovary, jako Starobrno či Drinks Union, mají budování sítě vlastních hospod v plánu. Zatím se dá na jejich pivo zajít jen do brněnské hospody Barona Trencka, nazvané podle speciálního piva pivovaru Starobrno.
To, co si velké pivovary mohou v hospodách dovolit díky svým penězům, menší dohánějí nadšením.
"Když vaříte v celoměděné varně Novak & Jahn z roku 1930 s fortelem našich dědečků, trochou nadhledu a lásky, nemůžete uvařit špatné pivo," říká Karel Witz z pivovaru v Poličce, který na rozdíl od celého pivovarnictví prodal začátkem letošního roku více piva než loni.
|
Než špatné pivo, to raději žádné Oblíbená věta hostinských přestává platit a pochopili to i výrobci piva. Proto se už několikrát stalo, že pivovar přestal dodávat své značky do restaurace, kde nedbají na základní pravidla čepování piva. "Tam, kde je kvalita špatná a není vůle k obratu, být jako pivovar nemusíme. Kvalita našeho piva je podstatná," říká šéf technického servisu Plzeňského Prazdroje Josef Krýsl. To je člověk, kterého znají nejen v Praze U Tygra, ale i v dalších více či méně vyhlášených plzeňských hospodách. Lidé, kteří dohlížejí na kvalitu, se často potkávají ve dveřích s obchodníky, jež pivovar platí za prodané množství piva. "Tam, kde je to už neúnosné, se většinou dohodneme, že těch pár sudů nám za zkažení pověsti nestojí," vysvětluje Jaroslav Svoboda, který má ve Staropramenu na starosti kvalitu piva v hospodách. "Jinak pořád dokola vysvětluji, jak to dělat lépe, aby lidem třeba nepadala do piva omítka a podobně," dodává. Jak se podle lidí z branže pozná, že se hostinský o pivo moc nestará? Začíná se u umytého půllitru. Často stačí k pivu přivonět, aby bylo jasné, že divná hořkost na patře nevychází z pivovarských kvasinek, ale nevybíleného či plísní obloženého sklepa. Pokud není pivo kvasnicové, nemá v něm nic plavat. Svědčí to o špatně propláchnutých trubkách. Když pěna na půllitru nedrží a nekroužkuje v něm, měl by se vrchní dojít naučit čepovat. |
